Hrobníci

Nejnovější články

Janovičky 2010-konec

Včera v 23:30 | hrobnice | mushing

Neděle je snad ještě chladnější. Tradičně se mi nechce vylejzat z vyhřátého pelíšku. Ale musím. Hafíci jsou jako já-taky se jim ze slámových teploučkých kotečků nechce. Narychlo ohřát vodu a napojit. Pak kávičkujeme a čekáme na starty. Na sluníčku chytáme my i psi bronz. Opět obouvám Monči fousatý holky. Sluníčko je tak příjemné, že i Láďovo holátka "žluťásci" leží na sněhu a opalujou se. Jirka Plšek zapíná mikrofon a typická Metujácká hudba se line po stakeoutišti. Je čas. Tak šup zapřahat.

Půjčuju si od Ládíka foťák. Stejně jsou Hrobníci v MU poslední, takže není proč zas tak moc na trati kvaltovat. Láďík odjíždí s holkama na start. Já hned po něm. Jedu s devítkou-bez Mišky. Ta potvůrka stačila včera ve vaku rozkousat na sobě postroj. Byl čerstvě zašitý. Upalujeme jako o závod, dečka je v plné permanenci. Dnes nás nikdo moc nepředjíždí. Všichni rychlíci jsou před náma. To je fakt veget. Míjíme nějaké MB2 s mamutama a gróňákama. Těsně před sjezdem k občerstvovací rumové kontrole dojíždíme Míru Hurycha se 4 gróňakama. Jsou nějakcí nevrlí. Najednou chramst a jako že se sežere Esterka. Jenže je to holka tvrdá a nedá se jen tak lehce. Kdybych neřvala na gróňáky, tak bych se i zasmála-malá pidiEsterka s otevřenou vyceněnou tlamou drží v šachu čtyřku chlupatců a ti jen vyjeveně čučí, cože za prcka je žene do kouta. Jenže Růža se teď bojí předjet. Musím dopředu a přetahuju psy přes Mírovo piraně ručně. Sláva-vše dobře dopadlo. Esterko, ty si šikula. Pak už rumík, chvíle pauza a zase frčíme dál. Je to krása. Fotím. Ani se nenadějem a jsme v cíli. Musím holky (a i kluky) pochválit a taky Kulíška. Ta makala jako blázen a ještě před měsícem se jí ani nesnilo, že bude takhle parádně mastit na závodech. V cíli mě odchytí komentátor Jirka a musím divákům vyjmenovat všechny svoje pejsky jménama. Lidičkám se to hrozně líbí a tleskají. Pak už vypřahám, krmím a balíme. O Subaráčkovi zatím nemám žádné zprávy. Ale Zdenda s Luckou Pospíšilů mě "Fialkou" odtáhnou vlek do Deštného. Tam už Romča od soboty stráží zuby nehty(doslova) místečka pro nás Janovičáky.

Vyhlášení. Náš sobotní čas byl na 32 km dlouhé trati 2h 15 minut a dnešní 2h 11 minut. Jsem navýsost spokojená. Jsme teď fakt sehraný tým. Hafíci, jste moc šikovný. Láďík je také z tratě nadšen-no vidíš, já ti říkala, že Janovičky se ti budou líbit. Čeká nás přesun na Šediváčka. Ještě se po cestě stavujeme u Manmaťáka a pro Růžu a Esterku pořizuju trika pod postroje proti odírání. Láďík fasuje kuřecí žluté oblečky pro zbytek smečky a Monča dokupuje botičky pro fousky. Pak už frčíme směr Deštné. Dojíždíme za tmy. Uvelebíme se na vystrážená místa. Obstaráme pejsky a zajdeme do Kristýny se trochu občerstvit. Dnes jdu brzy na kutě-jsem z těch všech událostí utahaná jako kotě. Noc je opět nádherná mrazivá s hvězdičkami.

Počet komentářů: 3

Janovičky 2010-2.díl

Sobota v 14:21 | hrobnice | mushing

Mrazivé sobotní ráno zalité sluníčkem. No paráda. Zima ukazuje svojí přívětivou tvář.Pejskům napít, sobě kafíčko a čekáme na starty. MUčka vyrážejí na trať až k 11 hodině. Obotičkovala jsem Monče Akinu a blondýnu Taru. Nejprve odjíždí na start Monča s fouskama, MBčka jedou před náma. Pak už je řada na nás. S Láďou zapřaháme vedle sebe. Ládík vysvleče svoje holčičky ze žlutých kuřátkových manmaťáckých oblečků a sám obléká svojí kuřecí žlutou bundu a vyráží přede mnou. Jede s osmi. Já zapřahám desítku: Esterka,Růža,Brownie,Fífa,Kulíšek,Miška, Nanuk,Attiba, Balto a Fík. Krkolomně se řítíme na startovní čáru. Musím se otočit téměř o 180 stupňů. Málem u toho zbourám sáněma komentátora Jirku Plška i plůtek. Ale dobrý, pomocníci to jistí. Tři,dva,jedna,go! Kroužíme oblouček pro diváky, šup přes silnici, ostrá pravá a zahučíme do lesa. A je klid. Sáně sviští. Až moc rychle. Musím holkám přibržďovat, aby se nepřepálili.Mastíme několik km po zvlněné rovince. Miška začíná pajdat na přední nohu. Ajéjé. Začínáme stoupat.

Dojíždím Monču fouskovou. Pozdravíme se, Hrobníci přefrčí a upalujeme dál. Prudkou pravou zatáčkou opouštíme širokou cestu. Čeká nás nejkrásnější úsek tratě-úzká romantická cesta podél polských hranic. Tuto část mám nejraději. Škoda, že nemám svůj foťáček-zůstal v Subaráčkovi daleko odsud. Na zítra si půjčím od Ládíka-to by byl hřích tu krásu nezvěčnit. Klídkujem,vegetíme,krásně šlapeme. Náhle Miška škobrtne a bum-leží. Holka, tys zakopla. Hmm, ale nejde dál. No tak honem kotvu růžovku do sněhu a Mišku nakládám. Mám v saních pytel s granulema, abychom byli trochu stabilní a nelítali jak nudle v bandě. Takže Miško, moc komfort ve vaku mít nebudeš. Ale Miška nic neříká, neprotestuje a nechá se naložit a zazipovat. Je ráda, že se poveze. S devítkou pokračuju dále. Holčičky mastí jako bychom neměli v saních těch 40kg navíc.

Prudký sjezdík. A zrovna Jirka Kubelka se třema haskounama. Brzdím dečkou, brzdou, očima,ušima. Ale Jirku dojíždím a předjíždím. Kulíšek v zápalu boje nekouká a binkne Jirkovi zezadu do kolen. Tisíckrát se omlouvám. No u Kulíška to není poprvé, že se nevyhne. Musím to hlídat. Občerstvovací rumová kontrola. Dáváme čajík s rumíkem. Pokračujeme dál. Dva krátké prudké stoupáčky, kde, jak říká Ládík, "se trochu zavzdušním". No myslím, že je to úsek, kde si Ládík asi cigárko nezapálí. Opouštíme hranice. Sjíždíme pomalu ale jistě zpět do Janoviček. No to je nádhera. Euforie dosahuje vrcholu a endorfíny mi kapou ze všech buněk. Ani se nenadějem a je tu cíl, rušno,diváci, Jirka Plšek. Zpovídá mě co na trati a něco kolem pejsků. Diváci se baví.

Míříme ke stake outu. Ládík už napájí holky jedny žlutý odečkovaný. Tipuju, že dojel tak čtvrt hodiny před náma. Jsem nadmíru spokojená. Šlapalo nám to jako fík. Jen ta Miška. No holka, máš to spočítaný-Šediváčka nepojedeš. Připravujeme krmení, zblajzneme oběd v jídelničce. Užíváme si zasloužené kafíčko a zkrátka siestujeme. V poklidném duchu uplyne den. V 8 h večer jdu venčit. Únava mě zmáhá a vytuhnu. Když se probudím jsou 3 h ráno. Tě prsk, zaspala jsem rockotéku! To je ostuda. Asi stárnu.Znovu venčím a pokračuju v chrupání. Je mrazivá krásná noc.

Počet komentářů: 1

Janovičky 2010-to nám to pěkně začíná

Čtvrtek v 22:34 | hrobnice | mushing

Přípravy na Janovičky a Šediváčka trvaly 2 dny dopředu. Nejprve balení, pak přenášení věcí a nakonec vodění psů. Do té doby jsem nevěřila, že můžu jít se sedmi psy připnutými k manmaťáckému opasku. Můžu. Zalepuju zástrčku vleku izolačkou k zásuvce. Rozdrtila se od sněhu. Ale světla svítí.Táák. Vše zapakováno, šup do auta a škyt. Baterka nenastartuje. Já se picnu. Volám kamaráda. Startujeme přes kabely. Toto pěkně začíná. Plně naložená vyrážím páteční ráno již do práce. O hodinu pozdě. Můj cirkus bravůrně otáčím na pidi zasněženém parkovišťátku u ordinace. V 11 h venčím na řetízkách u vleku pejsky a ve dvanáct padla a velím ádijé. Vše mám parádně naplánováno. Za Prahou se sjedu s Mončou a Ládíkem mířícíma z jihu.

Projíždím Českým Středohořím. V Lovosicích objížďka. Subaráček náhle zavzdychá a stojíme. Nefunguje spojka. Ať řadím co řadím, tak ani na jednu rychlost to nejede. Ještěže jsem včas uhnula na krajnici. Stát uprostřed silnice, tak mě kamiony sežerou zaživa. Zkouším znovu a znovu se rozjet. Jde to jen na zpátečku. To je konec. Co teď? Kdybych neměla za sebou vlek s 15-ti hafanama, tak auto zamrknu a je to. Jenže takhle!? Volám kdekomu a hlavně svému dvornímu mechanikovi Borískovi. Dává mi tip na jednu dílnu v Lovosicích. Tak jo. Zamykám auto a proti proudu tiráků v páteční dopravní špičce se vydávám vstříc průmyslové zóně hledajíc pomoc. Ptám se kdekoho, dělám "blondýnu" (ono to fakt funguje) a hledám. Dotyčný maník má dovolenou. Sakra. Co teď!?Jdu ještě do jedné dílny a po desáté dnes slyším : "Milá paní, to vypadá na převodovku". Hmm, tak to ne. Musím auto dostat k Borískovi a vlek na Janovičky. Vracím se k Subaráčkovi. Zalejzám dovnitř do auta-mrzne a já taky. Telefonuju s Romčou, Ládíkem, Mončou a všema možnejma, co disponují autem s koulí a jedou směr Janovičky bez vleku. Romča je připravená přijet pro mě a odtáhnout mě. Pak jí napadne Péťa Davidů. Má služební fabii a kouli a jede bez pejska. Péťa je hrozně hodná. Nabídla se, že pro mě zajede z Rakovníka. Po páté bude u mě. Borísek taky. Sedím v autě a tuhnu. Esterka v boudičce za mnou taky. Vrcholí dopravní špička. Kamióny mě objíždějí. Výstražná světla dodělávají. Baterka je v háji. Vždyť tu takhle blikám už skoro pět hodin. Pejsci ve vleku jsou zlatíčka a ani nedutají. Nedá se zde venčit. Na skorodálnici to fakt nejde. Stmívá se. Přijíždí Borísek s kámošem. Odpojujeme společnýma silama vlek. Je těžkej jako bejk. Chlapi odtahujou subaráčka na laně. Boris mě chvíli pošle ohřát k němu do auta. Cvakám zubama. Trochu se v autě roztaju. Přijíždí Péťa. Fábie couvá před vlek. Nevěřím svým očím. Cedulka s obsahem 1,2 na kufru auta mě vyráží dech. Vlek má hrubým odhadem 800kg. No to bude jízda. A to není vše. Péťa vytahuje šroubovací kouli. No potěš. Jestli tohle dobře dopadne, tak se dám na modlení. Tak teda jo.

Borísek nám dává poslední pomazání a se slovy "Holky jeďte fakt opatrně" se přesouváme na vedlejší silničku. Musíme přeložit ještě věci ze Subaru do Fábie. Toť další problém. Kufr Fábie je už teď plný. Takže musím vzít jen žrádlo a věci pro psy. Moje oblečení, boty, spacák, "kravinky a nepodstatné věci" zůstávají v Subaru. Pod lampou veřejného osvětlení pakujeme jako kočovníci. Přednost má 70 kg masa, 30 kg granulí, šňůry, postroje, botičky,kotvy, líh,vařič, termo box na žrádlo, misky a šlus. Ostatní-moje věci pápá. Takhle narvanej kufr Fábie asi nepamatuje. Vyrážíme. Mám s sebou jen to, co mám zrovna na sobě. Ale Romča a Láďa mi něco půjčí. Jedeme. Jsme rády, že jedeme. Najíždíme za chemičkou na dálnici. Naše maximální rychlost, kterou Fábie se svým výkonem 47kW vyvine je 60 km/h. Troubí na nás i kamióny. Nojo, prostě to nejede tak rychle. Roman Habásko se nám nabídl a vyráží nám naproti s Bářiným Rangerem. Sejdeme se v Hradci Královým. Volá Lucka Anděrová-Pospíšilová. Byly s Péťou domluvený, že se taky sjedou za Prahou. Ježíši, proč nás to nenapadlo-Zdenda má Mitsubischi L200 s obsahem 2,5 a tažný. No paráda. Péťo, musíme to odtáhnout za Prahu a tam přepřáhnem. Romana odvoláváme. Takhle to bude lepší. Na 19.km hradecké dálnice sjíždíme na pumpu. Zapřaháme vlek za "Mišáka". Fábie i Péťa si nahlas oddechnou. Opouštíme benzínku. Zdenda valí s vlekem před náma, já jsem zůstala u Péťi ve Fábii. Projíždíme Hradec,Náchod a blížíme se k Broumovu. Za Broumovem u odbočky na Janovičky čeká Ládík s "Bobešem". Opět přepřaháme vlek. Snad už dnes naposledy. Ládík mě vytáhne až na zasněžené vyhrnuté parkoviště pro závodníky. Štelujeme vlek a vypřaháme. Je 23 hodin. Natahuju stake outy, rozvěšuju řetízky a pejsky honem ven. Vydrželi to 12 hodin ve vleku. Zlatíčka, nepočůrala se ani Emilka. Honem na prezentaci, nakrmit hafuše a hajdy na kutě. Bylo to dnes náročný a zítra nás čeká první kolo závodů. Jsem šťastná, že jsme tu s pejskama v pořádku. Díky kamarádi za pomoc. Tak se vyspěte a zítra budeme závodit...

Počet komentářů: 5