Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Nový bojler na Moldavě

Včera v 8:30 | Hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Ve čtvrtek 16.11.2017 si beru volno, Pavel dovolenou a s kamarádem instalatérem Tondou frčí na Moldavu s novým krásným bojlerem z Dražic. Kolem 10.hodiny jsou tu. Na kluky tu čeká bláto a práce, ale jsou vysmátí a samá sranda. No hned je na Moldavě veselejš. Nejprve Pavel s Nisánkem stahuje z louky můj karavánek. Klouže to v blátě jak namydlenej blesk. Ale nakonec díky chlapům karavánek stojí tam, kde má a čeká na zazimování. A jde se na bojler. Klucí odmontovávaj starý Tatramat. Musíme ještě vytunit uličku, která je uzoučká a ťip ťop na pronášení. Ale chlapi maj nápady, a tak je nakonec místa dost. Starý bojler putuje do Jeníkova do sběrného dvora. Tak a teď připravit a uhnízdit nový bojler. Jde to dobře. Pavel mi ještě dělá el. pojistku pod bojler. Tonda zapojuje trubky. Zase sem se něčemu přiučila a v příštím životě chci bejt chlap eletrikář nebo instalatér, hihi. Dílo je hotovo, bojler je fešák. Pavel ještě vyměňuje světýlko v kuchyni. Tonda kontroluje připojení pračky. Dáváme kuřátko, kafíčko a klucí frčí zpátky. Trochu se zasekli v Praze a na D11, ale nakonec v pořádku dorazili domu. Tondo i Pavle moc vám děkuju. Mám z toho všeho radost.
Pár foteček zde:
 

Stochov 2017

Středa v 9:02 | Hrobnice |  Mushing
Další náš tradiční závod ve Stochově nedaleko Kladna. Tak nějak jsem tam jela se smíšenými pocity zda se těším nebo ne. To páteční ráno 10.listopadu začalo pro mě už ve 3 hodiny ráno. Musím vyvenčit a nakrmit pejsky, odnést do karavánku a auta stojícího na louce u plotu souseda zbytek věcí, obstarat morče Pinďu, zajistit psí důchodce, vzbudit a oblíknout Ládíčka, donést ho do auta, v 6.15 h už být v Teplicích u našich, otočit ve slepé auty obsazené uličce karavan, navodit psy k našim do kotce na zahradě a v 7h stihnout vlak do Ústí do práce. Uf, byla to hoňka. Nehledě na to, že mišáka s karavanem mi už ve středu tahal na louku traktor, rozrejpala jsem si před barákem cestu jak od tanku když jsem nemohla za boha vyjet. Z práce odcházím o čtvrt hodiny dřív a stíhám dřívější vlak. Ve 14 h vyrážím z Teplic s Ládíčkem směr Bilina, Louny a silnice č. 7. Máme to 75km a 1 a 1/2 h cesty, kdyby...kdyby jsme nestáli půl hodiny na semaforech při opravě silnice, nebloudili u Slaného a neměli nerva, že nám chcípne auto, protože posledních 10km jsme už jeli na výpary. Nakonec se šťastně usalašujeme na hřišti za sportovní halou ve Stochově. Pavel nám drží místo. Jsou tu už Brzkovic a Hladovcovic. Čekáme na Dvořákovic a Brůnovic, mají to trochu dál, tak dorážejí až potmě. Ládíček mizí na obhlídku okolí a vartuje na Romči auto. Ta za chvíli přifrčí. Cesta z Plzně jí sem trvala 3 hodiny díky ucpané Praze. Dáváme Bechera na uvítanou. Nebo raději hned dva. Ládíček se hned kamarádí s Anďou a čekají na Idu a Emu Pospíšilů. Já se zatím jdu s Pavlem prezentovat.Pavel dovezl LucceW tam od nich starou Bláhovku tříkolku. Narval ji do auta. Večer jdeme na večeři do restaurace "U dubu". Dáváme žebírka na obíračku, Krušovice jedenáctku a třináctku. Zpátky se vracíme do hospůdky u stake outů. Hodně lidí šlo spát, tak se taky uhnizďujeme do karavánku. Ládíček už spokojeně dávno chrní, je zmordovanej z těch zážitků jak horník. Já ostatně taky.
Sobotní ráno nás vítá sluníčkem a pěkným vichrem. Ládíček hned po ránu pádí za holkama. My s Pavlem jdeme v 9 hodin na mushermeeting. Rychle ještě jdeme za Líbou Pečenou udělat race pasy na Benjiho, Ferdu a Bublinku. Výška je v pořádku, a tak dostávají klucí a holcí razítko do pasu. Od 10h jsou starty midů, sprintů až od 12h. Startuju v MB v 10.22h. Připravujeme si káry, šňůry,oblíkáme psy i sebe a hybaj na start. Letos je start posunut asi o 200m blíž ke stake outu podél stromořadí. Pavel mi navádí psy. Vyrážíme na trať. Hned v zatáčce u garáží v místě loňského startu vjíždíme do mega louže. Začínáme bejt mokrý až po uši. Mám bláto ve voku. Vidím prd. Jenže se musím držet z kopce řidítek. Tak oko hmouřím a jedu skoro poslepu. Až do mírného kopečka šmudlám očíčko kapesníkem. Projíždíme tisíc louží. Vůbec nemá cenu se jim vyhejbat. Čeká nás prudký sešup travnatou cestou dolů k poli. Levé přední kolo se usilovným bržděním zasekává. Kára má velkej odpor. To je včudu. Nejedeme ani z kopce. Holky a kluci makaj jak barevný. Dojíždí nás Habas, Rajčák, Hrabalovic, běžci. No to je děs. Jsme jak slimáci. Kára holt brzdí jak pitomá. Snažím se zaseklou packu dávat ručně dolů, ale nejde to dobře a po každém brždění se zasekne. Probojováváme se do druhého kola. Kluci z MU a MB kategorie mě dojeli o jedno celé kolo. No to mě podrž. Pavel startuje v 10.40h v MB1. Myslela jsem si tak nějak, že bychom se mohli sjet v druhém kole, ale je někde těsně přede mnou. Mě v druhém kole dojíždějí samojedi Vojty Němce a to je fakt děs. No ale doplížíme se do cíle v čase 56 minut a to není zas až tak špatný. Pavel se předjíždí s pár individuálama a trénuje vzájemné předjíždění. Je spokojen a v čase 1h 3 minuty dojíždí vysmátej do cíle. Čekám na kluky u časomíry. Mají v autíčku teplo a holky časoměřičky si lebedí a vzpomínají na časy, kdy ve Fialce klepali kosu a mrzli a někdy i seděli v židličce přímo venku. Jo holt časy se mění. Dáváme psům napít a uklízíme je hajat a odpočinout si. Káry jsou zabahněný až do morku kostí, teda vlastně trubek. Pomáháme ještě na start Martinovi Brzkovi a jdeme fotit sprinty. Ládíček se připravuje na dětskou a my na bonitaci. Nejprve Pavel předvádí Benjiho. Pak přivádí Bublinku. Mezitím běžíme s Ládíčkem a Gumičkou dětský závod. Ládíček maká dobře. Vyhrává tašku sladkostí a plyšového Gardielda. Benji i Bublinka prochází dobře. Ještě zbonitovat jelítko Ferdu. Líba Pečená má plné ruce práce s posuzováním pohybu u psa táhnoucího na vodítku jako máčo. Ale nakonec se to povede. Ták to bysme měli. Pavel jde opravovat u Gora rozkousanou přepážku v psí bedně. Přivezl nějaké plechy, a tak to vyměňuje. Evža mu u toho mohutně sekunduje. Ďostala jsem svazácký úkol vyplnit ještě nějaké papíry k bonitaci, tak tvrdnu v karavánku. Pak je čas na pauzu. Pavel s Martinem slaví Martina na bílém koni. No není pak divu, že se jim přepážku nechce dodělat. Ale řádně posilněni se toho zodpovědně ujímají. Přišel i Zdenda, a tak je hafo pomocníků. Pomáhají i Martin a Evža. Potmě se to blbě dělá a šroubky a matky padají do trávy nebo do slámy. Nakonec se společné dílo podařilo a jsme všichni spokojení.Je čas vyrazit do hospůdky na pivko. Konrád nic moc, ale sedíme a kecáme.Malá Rafaelka Hladovcová putuje z náruče do náruče. Bolí nás všechny záda protože se nemůžeme na lavicích opřít, a tak se brzo přemisťujeme do karavánku. Bavíme se samozřejmě jak jinak než o psech a závodech a všem , co k tomu patří.Ládíček usíná ihned po pohádce-musím mu vyprávět strašidelnou. A pak hajdy na kutě i dospěláci.
Neděle je mrazivá. Bláto na káře ztuhlo do hnusné krusty. Tak dnes je kolo totálně zamrzlé. Pavel to ještě prostříkává a rozpohybovává, tak snad to půjde. Starty od 9h. Nejprve já, pak Pavel. Jak námraza povoluje, tak bláta přibývá. Je ho snad na 70% trati. Hrobníci mastí krásně, nedá se jim nic vytknout. Jen vláčí ten svůj kárový úděl. Pomáhám jim jak můžu. Na vracečce mě dojíždí Kačka a další z MB1. Zdenda Brůna honí Lukáše Klímu. Klukům jde o zlato v MB1. Oni vlastně permanentně dloubou nebo za károu běží. Tak nějak se dopinkáme do cíle. Čas 57 minut mě zase překvapil, čekala jsem horší. Honem vypřáhnout psy, napít, připravit vodu pro Šoupalíky a mastím na cíl Pavlovi naproti. Stíhám ho jen tak tak. Je vysmátej jak lečo, takže spokojen. Dnes měl vepředu mlaďochy Benjiho a k tomu Yuka (včera s Benjíkem vepředu válčil na trati Čiko). Velká pochvala. Stojíme frontu na mytí kár. U hadice vzniká rybník. Uklízíme, zapojujeme karavánky, rychlé kafíčko u Dvořáků, vyhlášení a frčíme domů. Ládíček je moc spokojen a usíná hned za Stochovem s náručí plnou plyšáků. Leje a leje. Na Moldavě sněží. S Jindrou sundaváme káru. Karavan nechávám nahoře na louce. Cesta dolů k domečku je díky nezodpovědným myslivcům z chaty nesjízdná. Rozjezdili ji na maděru a za 2 dny odjeli pryč. Vybaluju, vítám se s psíma důchodcema. Tak zase jeden závod za námi.
Pár dalších foteček zde:

Brigáda na Hřebečné

10. listopadu 2017 v 16:06 | Hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Tak nám bylo doma smutno. Tak jsme se s Ládíčkem rozhodli, že pojedeme na brigádu na Hřebečnou už v pátek. Původně jsem si myslela, že pojedem jen na sobotu malým autem na otočku. Nakonec na poslední chvíli nakládám káru, beru mišáka, pejsky a v pátek po odpolední šichtě frčíme s Ládíčkem směr Hřebečná. Ládíček chrní sotva vyjedeme. Ve 22.45 hodin přibržďuju v Ostrově a volám Andrejce Soukupový, aby mě navedla k nim před barák. Ája má auto v opravě a nemá se na Hřebečnou jak dostat. Nakládáme do toho našeho cirkusu Ivánka, tři tašky navíc a Áju. Za půl hodiny jsme u srubu. Vybaluju pejsky a jdeme do srubu. Klucí se v autě vychrupli a teď řádí. Ale za chvíli vplouvají do spacáčků a pokračují ve spaní. Je tu Profesor, Líba, Habas, Ája a já. Kecáme asi do dvou a pak jdeme na kutě.
Ráno vstávám v 7h a připravujeme se na trénink. V 8.30h čekáme u Bílé Holubice na Rajčáka. Habas jede s desítkou na motorové čtyřkolce, Rajčák s osmičkou na chlaňovce a veze Líbu a my Hrobníci jsme v šesti a Ládíček mi dělá zátěž. Jedem po magistrále. Od Áčka je šílený asi 300m úsek. Drncá to, že Ládíčkovi říkám, aby si držel zuby a nekousl se do jazyka. U Červené jámy je to už dobré. Lesáci odklidili z hlavní cesty popadané stromy, takže máme volný průjezd. Jedem po loukách, různě se předjíždíme, jedeme vedle sebe a zkoušíme povely na louce. Je to paráda, je mi tady s pejskama a kamarádama dobře. Ládíčkovi se to líbí, s Líbou na sebe dělají opičky. Fotíme se u vývratů. Přetrpíme kus masakrálního úseku se šutrama (cyklokola by tu asi dostala pěknou čočku) a jsme doma. Večer pojedem zase. Obstarávám pejsky a jdeme jukat na Romanovo měsíční štěňátka. Má je v ohrádce a je to lepší než televize (která nám od vichřice minulý týden stejně dosud nejde). Pak už přijíždí Rajčák s Esterkou, Kikina od Profesora a Věrka Zelenková s Fráňou. Z vleku vyndaváme tyčky a sekyrkama jim děláme hroty. Kikina stříhá reflexní proužky a já s Esterkou je nacvakáváme na tyče. Rajčák s ostatníma zatím jeli pro staré tyčky do technických služeb. Habas s Profesorem odjeli na čtyřkolce značit málo přístupné úseky k Radaru. Když Rajčák dovezl i ty starší tyčky, tak je opravujeme a pak už vyrážíme do Abertam do jídelny. Dávám halušky, Ládíček gulášovou polívku. Po obědě jdeme značit. To byste nevěřili, že se nás do roomstru vejde 8 lidí dozadu. Vejde. Plus řidič a spolujezdec. Takže v pidi autě 10 lidí oblečených jak pumpy na zimu a v holinách. A za autem přívěs s haldou tyček. Dojíždíme k dolu Kryštof. Bereme tyček co uneseme, kladivo a jdeme ve dvou partách směr louky. Jdu s Rajčákem, Věrkou a Kikinou. Vláčíme každá štos tyčí a Rajčák zatlouká. Jde to ztuha, zem je 10cm měkká a pak je snad beton či co. Když jsme asi 2km od auta, tak volá Esterka, že má Rajčák u sebe klíče od auta a oni nemůžou odjet. Jejda Rajčáku, ty si hlava. Kikina jako nejmladší vyfasuje nevděčnou roli odnosce klíčů zpět. Bereme s Věrkou její fůru tyček a jdeme za Rajčákem dále značit. Když nám dojdou tyčky, tak za skautama čekáme na Esterku s autem. Doráží i Habas s Profesorem. Máme velkou většinu vyznačenou. Jedeme ke srubu. Čeká nás večerní trénink. Mastíme, abychom byli do pěti hodin z lesa. Po páté odpolední je totiž zákaz vstupu do lesa. Hrobníci fakt krásně mastí. Mám z nich radost. Jede s námi i Věrka na kousek. Chudák nechává všechny svoje kosti na šutrovém úseku, včetně zubů a ráfků. Tmu stíháme jen tak tak. Večer jsme celkem zmoženi a jdeme na kutě ještě před půlnocí.
Neděle má být deštivá, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Je krásné sluníčko a neprší. S Habasem chystáme pejsky na trénink. Volá Rajčák, že mu je blbě, a že máme jet bez něj. Tak tedy jo. V 8.30h zase vyrážíme na trať. Tentokrát s Romanem kroužíme i spodní louky nad Nejdkem. Obě spřežení se krásně doplňujou, chvíli jedem první my, chvíli Roman. Po dojetí napojíme hafíky a jedem dvěma autama doznačovat trať. Tentokrát v partě není žádný chlap-kromě mě. Vždyť jsem přece "chlap z Moldavy". Takže kladivo vyfasuju já jako nejvyšší člen smečky. Jdu s Ládíčkem, Ivánkem, Ájou, Líbou a Esterkou. Takže samo, že jsem nejvyšší. Ono to není prča zatloukat tyčky v úrovni hlavy. Ale snažím se. Docházíme pomalu k technickým službám. Tam už je druhá klučičí parta. Popojíždíme ještě značit kolem vodárny. Kladivo už mi vypadává z ruky. Ujímá se ho Líba. Díky. Uf. Je hotovo a jedem do jídelny na baštu. Tentokrát si s Ládíčkem dáváme napůl guláš. Dlabe až má boule za ušima. Při nosení tyček vyhládlo. I Ivánkovi. Beru babi a dědovi klobásku a sýr a tlačenku. Vracíme se ke srubu. Roman nakládá motorovou čtyřkolku na plaťák. Až na druhý pokus se daří. Při prvním se čtyřkolka převáží a padá na bok. Naštěstí Roman stačí uskočit. Ty brďo, to bylo akční. Pomalu balíme a loučíme se. Tak ahoj za týden na Stochově. Nakonec to byl celkem hezký víkend s kamarády a pejsky.
Pár foteček najdete zde:

Další články


Kam dál

Reklama