Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Slovinsko Alpy ferraty-1.díl Cesta tam

Včera v 19:09 | Hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Tak mě konečně Zdenda Pospíšil ukecal a jedu s ním na 4 dny do Slovinska do Julských Alp lézt ferraty. Pro mě velká neznámá. Babi a dědovi raději nelíčím podrobnosti, protože babi by hrůzou asi celé 4 dny proseděla na záchodě. Lepší bude sladká nevědomost. Ve čtvrtek 21. červena 2018 cesta začíná. Na Moldavě je budíček ve 3 hodiny. Vše už mám nachystané v Megánkovi. Ládíčka spícího v pyžámku jen přenáším do auta a frčíme přes Bilinu na D7 do Loděnice.V 5.30h už na nás v "příPraží" čeká Zdenda. Ládíček bude ve čtvrtek v Loděnici s babi Pospíšilů, v pátek s Luckou a pojedou navečer k Romče do Tlučnej na "Hurá prázdniny". Ládíčkovi velkou pusu-lásce mojí. Neseme se Zdendou tašky na náměstí. Tam už čeká průvodce Tomáš Kašpar, Zdendův kamarád, s dodávkou Opel. Nandaváme bagáž a frčíme do Prahy pro ostatní "účastníky zájezdu".Je něco před 7.h ranní. U jednoho paneláku čeká na Tomáše jeho kamarád s výstrojí a výzbrojí. Šup s tím do auta. Zjišťuju, že nemám nedorozumněním pojištění do zahraničí. Naštěstí zlatíčko Zdenda uzavírá jedno pro mě přes internet pomocí chytrého telefonu. Díky Zdendo. Nabíráme na jedné zastávce Zdendovo kamarády Rendu, Pavla ml. i st.(nemají žádný příbuzenský vztah, jen jsem je takhle pojmenovala), Rendovo děti Sašu a Lukáše. Jenže. Na palubce červeně svítí kontrolka dobíjení. Alternátor včudu. Jedeme do jednoho servisu-nic, nemají čas. Do druhého servisu-značkového. Zde nejprve že technik příjde asi až za hodinu. Dobrá. Vyvalujeme se na trávníku před servisem, svačíme, povídáme si. Přichází technik. Bere si auto do dílny. Tam nikdo nesmí. Asi tajná laboratoř. Za hodinu vyleze. Verdikt zní:alternátor je rozbitý. Uááá. To jsme věděli už i my lajci. Jenže tohle je diagnostika za 4000Kč. Pak paní slibuje, že se podívají, zda alternátor nemají na skladu. Hmm, tak čekáme 2 hodiny, nudíme se, pijeme kávu za 10Kč z automatu, žbrundáme vodu z automatu, čteme reklamní časopisy, posloucháme jednání se zákazníky různých zaměstnanců firmy (všichni se schodujeme, že jsme šťastní, že nemáme Opel). Alternátor není. Bude v pondělí. Necháte tu auto pane? Tomáš raději volí odtah domů do Plzně. Tohle je teda servis za všechny prachy. Doslova. Klucí Renda a Pavel volají taxíka a nechají se svézt ke svým zaparkovaným autům někde v Praze. Za půl hodiny přifrčí s bílou a černou octávkou. V černé jedeme řidič Renda, Tomáš a já se Zdendou vzadu. V bílé škodovce jedou řidič Pavel ml., děti Saša a Lukáš a Pavel st. Tak můžeme konečně vyrazit.Jelikož do sebe naláduju Kinedryl, tak cestu na jih Čech prospím. V Litvínovicích dáváme oběd a pokračujeme dále na Dolní Dvořiště a do Rakouska. Linz, Strasburg. Stavíme na jedné pumpě. To už se před námi otevírají majestátní Alpy. Leje. Ale jak! Průtrž, že nestíhají stěrače na nejvyšší rychlost. Renda musí zpomalit, to se nedá jet. Přírodní živel. Nevidíme než na 20 metrů. Šílený. Uf. Polevilo to. Mýto. 11,5 Euro. Jako do Innerkremsu. Jenže tam se uhýbá sjezdem mimo dálnici. My tento sjezd míjíme a frčíme dále po dálnici ke Slovinským hranicícm. Jedeme i kousek přes Itálii, ale je ždibíček. Slovinsko. Z hranic vedou serpentýpy. Držím se zuby nehty, abych nehodila šavli. Vesnička Bovec. Náš cíl. V uličkách tak sotva na jedno auto hledáme penzionek Klanc 10. Jsme tu. Je 21h. Vše je v náklonu, vše do kopce nebo z kopce. A všude hory. A jaké. Krásné, dechberoucí, končící v oblacích. Tašky šup z auta a vítáme se s paní domácí. Rozumí nám česky. Na přivítanou vínko i něco ostřejšího. Jdeme se ubytovat. Máme se Zdendou pokojík s výhledem na hory a megahotel komunistického typu z dob dávno minulých. Ale patří to ke koloritu vesničky. Vybalujeme nejnutnější a razíme do centra. Na pivko. Kvasnicové. Dobré. Volá Ráďa (jakože psal celou cestu SMSky asi v počtu 50,hihi). Jde z práce. Popisuju mu cestu a její nástrahy, zdejší místo a program na zítra. V místní sportovní kanceláři (je jich tu ve městě asi 30) koukáme na šot v televizi ukazující Canyoning. To nás čeká v neděli před odjezdem. Je to hustý, ale láká mě to. Vyhazují nás v 11h večer z hospody, tak jdeme ještě na jedno do vedlejší knajpy.Usínám v sedě. Kolem půlnoci opouštíme zařízení a trousíme se k penzionku. Připravujeme věci na zítra a usínám asi během tři vteřin.
 

Hasiči Srbice

26. června 2018 v 10:32 | Hrobnice |  Ládíček Hrobníček a jeho mamina
Je parná sobota 16.června 2018 a jedeme na hasičskou soutěž do Srbic u Teplic. A to jsme ještě po ránu stihli odevzdat železný šrot ve sběrně a rychlý kafe u babi. Ládíček se těšil. Je to poslední soutěž v této sezóně. Pak mají děti prázdniny. A taky se zadařilo. Přestože Ládík trochu šermoval s proudnicí, tak i tak vybojovala Hájská přípravka první místo. I mladším žákům se dařilo. Jen starším se rozpojil rozdělovač a měli holt smůlu. Po dobré práci zasloužená odměna v podobě párku a limči. A pak už si děti hráli a hráli a blbli ve vodě. No jak jinak-hasičata se vším všudy.Krásné odměny z Arkádie a mnoho hraček a sladkostí završili letošní úspěšnou sezónu. Tak malí hasiči, užijte si prázdniny.
Pár foteček zde:

Valná hromada Hřebečná 2018

15. června 2018 v 8:04 | Hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Rok s rokem se sešel a je tu zase valná hromada na Hřebečné. Dopoledne jsme se vrhli na výrobu tyčekek alias značek na trať. Udělat pěkně špičku, nalepit a přicvaknout reflexní čtvereček a je hotovo. Celkem jsme vyrobili 138 tyčí. Pak s nimi šup do vleku. Kluci se věnovali řezání špalků dřeva totálně tupou pilou. A my holky přerovnávala mokré dřevo na sušší místo, aby vyschlo. No práce jak v sauně nebo spíš v podhoubí. Nakonec nám Roman pomohl a bylo raz dva hotovo. Jako odměna kachnička se šesti a zélím u Zachardů v jídelně. Po obědě jsme si trochu odpočinuli a schůze mohla začít. Projednávalo se hlavně mistrovství Evropy, které nás v listopadu v Abertamech čeká. A po schůzy na grilu buřtík. A pak už alou domů. Tentokrát jsem neměla foťák neb ten můj Panasonic Lumix mi totálně odešel do věčných lovišť a u staronového Canonu nemám stále objektiv, tak mi fotečky poskytla Líba Pipková. Tímto Libušce děkuji.
Tak jukněte:

Další články


Kam dál

Reklama