Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Srpen 2009

Přihlášení závodníci na Hrobskou jízdu 2009

25. srpna 2009 v 21:36 | hrobnice |  Hrobská jízda
Přihlášení závodníci na Hrobskou jízdu 2009:
Ktg.A1- Petr Gurega
- Lucka Wegnerová
- Vanda Kmochová
- Roman Habásko
- Klára Brzková
- Jaroslav Fiala

A - Jana Zetková
- Václav Zetek
- Jindra Zelenka 2x
- Jana Holá
- Pavel Kratochvíla
- Dan Gvizd

A2 - Ota Janko

C1 - Ondra Stejskal
- Ivan Alscher
- Káťa Kuraková
- Martin Škoda
- Blanka Svobodová
- Milan Petruželka
- Roman Kronus
- Lukasz Paczynski
- Majka Fialová
- Martin Škoda

C - Monča Černá
- Bára Zelenková
- Dáša Nešněrová
- Leoš Rieger

C2 - Míra Hurych
- Martin Slepička
- Oto Kelemen
- Roman Hofreiter
- Jens Ertel
- Tomáš Šafařík
- Vláďa Vraštil

SC2 - Jirka Stejskal
- Jan Burian sen.
- Petra Davidová
- Pavel Šarkovký
- Jirka Kubelka
- Vlastík Keltner
- Jens Ertel
- Barča Černá
- Ota Koudelka

SC1 - Lucka Anděrová-Pospíšilová
- Martina Štěpánková
- Eva Kronusová
- Jan Jaček
- Swen Czastka
- Lukasz Paczynski
- Michal Tobiášek
- Anna Roháčková
- Honzík Bielik

BKJM - Lukáš Wegner
- Martin Brzek
- Zdeněk Paclt
- Jindra Krátký
- Michal Šefrna 2x
- Michal Hampl

BKJW- Pavla Alscherová
- Markéta Jačková
- Marie Pacltová

CCW- Romča Bieliková
- Zdeňka Dušková
- Jarmila Halířová
- Katka Wolfová

CCM- Honzík Burian jun.
- Tomáš Halada
- Karel Pajkrt
- Michal Schwoma
- Michal Hampl

Děti - Pepíček Burian
- Danielka Alscherová
- Mareček Alscher
- Kryštůfek Kurak
- Klárka Sebranková
- Lenička Janouškovcová
- Eva Nováková
- Adámek Novák
- Petra Bílá
- Jiří Bílý
- Kateřina Sobecká
- Ladislav Brzobohatý
- Petruška Knapčoková

Kittučka již porodila

24. srpna 2009 v 0:38 | hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Tak se konečně moje kamarádka Lucka Wegnerová dočkala. Její fenka SH Kittuk alias Ťikťuk porodila. 2 holčičky a 3 kluky. Porod byl rychlý, trval 4 hodiny. Probíhal v noci ze soboty na neděli. Lucka mě ihned informovala třemi SMSkami v průběhu noci.
Hned v neděli večer jsem se na štěňátka přijela podívat. Lucka zářila štěstím. Je z prcků celá unešená. A Kittučka? Jednou větou: Vzorná mamča.
Dění kolem štěňátek sledujte u Lucky na blogu:LuckyW blog


Emilka zapadla do smečky

21. srpna 2009 v 6:08 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Tak po týdnu je Emilka součástí smečky...
Nejvíc si hrají s Růženkou a Fífou. Fífa si myslí, že Emilka je její plyšová hračka a válí se po ní.
Jak píše Janinka Zetků v některém komentáři, tak tvářičky a pacičky má po mamince Ajmynce.
Emilka je se psama děsnej raubíř, kouše je do hlavy a oni se jí zase snaží tu její pidihlavičku narvat do svých tlam. U mě zjistila, že nejlepší je se jako klíště zahryznout do tkaničky nebo do lejtka a viset na teplácích. Panička pak chodí po zahradě a sbírá hovínka s Emilkou v závěsu přikouslou na noze.

Emilka se seznamuje

19. srpna 2009 v 6:35 | hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
S Emilkou jsme 15.srpna 2009 vyrazili na výlet ke kamarádům musherům Jindrovi a Marušce Horových na Moldavě. Byli tam i můj taťka a Lucka Wegnerová s tátou Jindrou...
Ještě pár foteček najdete na:

Přišla Emilka

16. srpna 2009 v 20:14 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Tak od 12.srpna 2009 jsem přijala do smečky novou holčičku - alaskánku Emilku. Narodila se 20.června. Jméno dostala na památku po mém dědovi Emilovi, který měl pejsky moc rád.
Emilka se musí nejprve seznamovat s ostatníma "starousedlíkama" pomalu. Aby se řádně poznali. Nemůže být zatím sama v kotci. Proto se mnou všude jezdí-do práce, na vejlety,...
V noci hajá se mnou na gauči. Samo, že si chce hrát nejlépe nad ránem. Rozebírá mi všechny moje plyšáky. Raději jsem je schovala do krabice.


Ještě pár foteček najdete na :

Výlet do Pačejova-konec

14. srpna 2009 v 23:16 | hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Přejíždíme do Vimperka. Jsme u Monči. Vítá nás dcera Baruška s malou fouskou Esterkou v náručí.
Seznamujeme Snickerse s malou slečnou a už se hrneme skrz garáž na zahradu. Monča nám stačí ukazát ještě "holčičí" psí místnost, kde vegetí s čubinama když je studené počasí. Pak už se na nás hrne fousčí smečka a 40-tikilová "blondýna" Tara. Je vidět, že panička holkám na jídle nešetří.
Jsme provedeni celou zahradou za asistence mokrých fousčích fousů. Nejvíc se holkám líbí Anďa a snaží se jí očuchávat hlavu. Přitom jí rousaj těma držtičkama. Anďa se brání "mokrejm pusinkám", ale fousky jsou všude. Pod verandou se skrývají hezké psí boudičky. Na ty je Móňa pyšná.
Pak už jdeme do "černoššího" království. Je tu všechno. Želvičky, sušené držky na stromku, poháry, horna, krásná fotka krásné Barušky, vyšívané dečky, fotky ze závodů,…Ještě následuje exkurze do Bářina podkrovního pokojíku s výhledem na Vimperský zámek. Móňa nám rovněž ukazuje, kudy musí vyjíždět se psy od baráku. Prostě celou ulicí. Pojímá mě děs při představě mého neurvalého desetispřeží ženoucího se prostředkem rodinných domků. Bára nám předvádí kraťoučkou hru na její hornu. Fakt pěkné. V celém domě je vidět, že tu žijí psi. A ne ledajací. Musherští. Káry, krásný vozík a stará čtyřkolka před domem to hned na začátek prozrazují. Tak pápá a jedeme zpět do Pačejova.
Anďa celou cestu řve. Už nic nezabírá, přestože má Honzík se ségrou svatou trpělivost. Vítám se s pejskama. Hodíme do sebe kafe. K Bielikum se zrovna sjelo celé příbuzenstvo na místní pouť.
Okukují pejsky a jeden z příbuzných se snaží skamarádit s plachou Růženkou a mazlivkou Fífou. Balíme, zapřaháme vlek. Tonda se jal opravit neopravitelné zadní dveře u auta. Anďa mezitím zbaštila v autosedačce notný kus koláče. Náležitě také vypadá. Patla matla všude. Romanko pápá. Vyrážíme k domovu. Romča upaluje, až vlek lítá jako nudle v bandě. Provede mě Plzní, za což jí miluju. Bylo to bezva. Kolem 23.h kotvím v Hrobě. Tak holky a kluci, na Telči ahoj.
Další fotečky najdete na :

Výlet do Pačejova-prostředek

13. srpna 2009 v 0:54 | hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
Láďovo království. Nejprve nás zpovzdálí zvědavě zkoumá salučí nezletilec Didíšek. Nejvíc ho zajímá zapatlaná a odrobkovaná Anďa a Romči nabouchlá igelitka. Bez dovolení uzme pár vyčuhujících piškotů. Okukují nás i obě salučí slečny Lilinka a Ezra. Jdeme dozadu za domeček. Zde se ocitáme v pralese květin, keřů a stromečků. Jsme jak tři Alenky v říši divů a zíráme s otevřenou pusou.
Nádhera. A ty kotečky. To už se štosují k plotu štěňátka. Starý mamut Hanýsek se šourá po výběhu.
Vytahujeme s Honzíkem foťáky. Jen to cvaká. Láďa nám povídá o pejskách, domečku, zahradě. Pouští mimina na trávník. To je hukot. Lítají jak kamikaze, koušou Didíška, olizují Anďu. Líbí se nám hlavně fenečka Princezna a Majkiki. Vlastně se nám zamlouvají všechna štěňátka. Všude se válejí plyšáci v různém stádiu sežrání. Dominuje jim kachnička a barevný králík. Pan domácí napouští vaničku vodou z hadice. To se mrňousům líbí. Jak psím, tak i lidským. Anďa jakože se bude koupat taky. Za chvíli je jako vodník. Romča vybaluje suché minitričko. Když se nabažíme hafíků, tak jsme zváni na kávičku. Usedáme na dřevěné zahradní židličky a Láďa jde vařit vodu. Za chvíli už se to nese. Romča je všude. Teda spíš její věci. Baťůžek padá a převrhne hrníček s kafíčkem. Zavazadla "letí" pryč.
Věšíme je na postavené kolečko. Tam snad už nic nepřevrhnou. Láďa jde vařit nové kafe. Vše na nás působí pohodově, nabíjí nás to novou energií. I Monče se dělá líp. Začíná se usmívat.
Láďa vybaluje fotky z dob rekonstrukce starého baráčku a z dob počátků mushingu. Vyprávěl nám o svých malamutích začátcích. Ukazuje nám psí hřbitůvek podél plotu. Na sloupcích nad hrobečky visí lampičky a staré obojky. Dojemné detaily. V plotě je vyřízlá mezera pro vzrostlou vrbu. Každý jiný by strom porazil, aby měl dokonalý plot. Jenže Láďa je jiný. Udělá stromu místo v plotě. Tahle drobnost vlastně vystihuje jeho povahu. Domů se vrací z práce Láďovo Simona. Pracuje jako veterinářka v Písku. Kolegyně. Všechno to květinové království je hlavně její zásluha. Mezitím četa psích miminek drandí po zahradě. Rozhodla se strhnout pnoucí se plamínek. Tak to ne hošani. Šup do výběhu. Náš pozorný hostitel nás provází po domě. Podlaha i zdi jsou tvořeny plochými kameny.
Lezeme po dřevěných schůdkách do 1.patra. Rozdělané, ale krásné podkroví. Láďa odlovuje kocoura. Norská lesní kočka. Je to "Pan kocour". Konec exkurze. Nastávají přípravy na piknik. Rozžhavit kamennou desku. Bude se grilovat masíčko. Simča vyrábí zeleninový salát. Táák hotovo. Servírujeme. Olizujeme se až za ušima. Monče už se vrátila i chuť do jídla a spolu s ní i chuť do života.
Anďa dlabe chleba. Co nesní, tak koupe ve vaničce. Didíšek jí v tom pomáhá. Voda stříká všude. Anďa jde do polonaha. To nemá cenu jí neustále vyměňovat suchá trika. Vyvalí na nás to svoje somálské bříško. Je šťastná. My holky taky. Jsme unešené. Salučí dorostenec dostává hamůpapů. Didíšek nejprve vyfasuje na hlavu "fusekli". To aby mu nepadali uši do misky se žrádlem.
Po dobré baště následuje prohlídka jednotlivých kotečků a jejich psích obyvatel . Láďa nám ukazuje vrata, kterýma vyjíždí na tréninky. Má to do detailu promyšlené. Seznamuje mě se všema vychytávkama, které se mi teď budou hodit. Romča náhle zavětří. Anďa se pokadila. Tak šup s ní na psí boudu. Sundat pemprsky. Láďa natahuje hadici. Romča drží Anďu ve vzduchu a Láďa jí sprchuje zadnici. To je na fotku. Jako z filmu S tebou mě baví svět. Chechtáme se. Ještě chvíli si jdeme sednout do lesního zátiší. Pak už vyrážíme dál. Loučíme se s Láďou a Simonou, pejskama a domečkem. Bylo to krásných 5 hodin strávených v oáze klidu a pohody. Jako další nás čeká návštěva u Monči ve Vimperku-tak se těšte na pokračování.

Výlet do Pačejova-začátek

11. srpna 2009 v 23:24 | hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
V sobotu 8.srpna 2009 odpoledne jsem vyrazila s pejskama na daleký výlet. Nejprve jsem absolvovala 50-tikilometrovou objížďku. Hodina zdržení. To to začíná. Vzala jsem s sebou "nemocnou" káru a nejprve ji odvezla do Brandýsa k Jindrovi Zelenků na opravu brzd. Z Brandýsa do Prahy 10 km zácpa kvůli bouračce. Naštěstí mi domorodec Jindra poradil zkratku po "staré boleslavské" silnici do Prahy. Projela jsem ucpané a rozkopané Holešovice. Na Revoluční ulici jsem měla spicha s Mončou Černoškou. Skončila zrovna v práci na Václaváku. Nasedat a jedeme.
Móňa mě provedla bravůrně Prahou pouze s jedním menším couváním z jednosměrky. Chudák holka je trochu přejetá chřipkou, takže jí není moc do řeči. Frčíme po dálnici na Strakonice. Už se pomalu stmívá. Za Příbramí tankujeme levný benzín (Móňa má tuhle pumpu v merku). Konečně jsme ve Strakonicích. Honem na Horažďovice. A pak už mírnou objížďkou do Pačejova-Valešic. Je 22.15 h, na tachometru 320 km. Teda páni! Čekají nás už Romča a Honzík Bielikovic a Láďa Brožů. Rychle vyndat pejsky z vleku, dát jim napít a jde se siestovat k Romči karavanu. Na louce je milión komárů a jiného otravného hmyzu. Ale u stolečku plápolá svíčka a otravy zahání.
Bumbáme Becherovku, vínečko a Láďa pivko. Honzík vegetí s náma. Tonda s Anďou jsou u babičky uvnitř stavení. Romča nám upekla koláč. Ale hladovec Tonda ho zbodnul dřív než jsme dorazili. Holt kdo pozdě chodí,…Monče je opravdu zle a jde hajat do karavanu. Kde je ta veselá Moňa? Ale virus si nevybírá. Já taky nejsem žádný borec. Po třetím frťánku upadám do hlubokého spánku. Zkrátka únava a hlad dělají svoje. Chudák Láďa se bál, že mu my holky dáme zabrat a budeme se veselit do rána. Místo toho vydržel jen on a držák Romča.
Před sedmou ranní slyším, že pejsci se budí a chrastí řetízky u vleku. Nechce se mi, ale vylejzám ven. Vítám nový den a mazlím hafíky. Kousek od vleku je za ohradníkem stádo ovcí. Naštěstí psí zvědavost netrvá dlouho. Bloumám po okolí. Pak vylejzá Romča a Láďa. Monča se nikam nehrne. Stále jí není dobře. Siesta u ranní kávy. Krmím. Láďa odjíždí domů také krmit. Dáme mu náskok a za chvíli pojedeme za ním. Pacifikujeme Anďu, Monču narveme na přední sedačku Romčiho "Míši" a frčíme. Tonda, zlatíčko, hlídá moje útulkáře. Romča jede jako závodník na Dakaru, a tak jsme za hodinu na místě. Jamný. Zaparkovat vozítko do stínu kvůli Yettíkovi, Lentilce a Snickersovi. Romča vytahuje igelitku narvanou náhradním vším pro Anďu, čínskou polívkou, piškotama, péřovkou, krémem na opalování, skládacím křesílkem...ba ne, tím vším zase ne. Ale "číňanů" měla několik. Ještě okšírovat foťákem, baťůžkem a honem na návštěvu. Ládík nás vítá…a jakou nádheru nám Láďa ukázal se dozvíte zítra.

Tulák

6. srpna 2009 v 22:08 | hrobnice |  Domácí havěť
Jeden ubouřený srpnový večer ke mě do garáže přišel pejsek. Maličký,mokrý,vystrašený. Bál se bouřky.
Usušila jsem ho a chtěla nechat u Kazana v garáži. Ale sotva jsem vytáhla paty, tak se na mě lepil a že půjde jako se mnou domů.
Tak jo. Pejsek byl čistý, neblechatý, celkem vykrmený. Vzala jsem ho do pokoje. Cigánek se snažil mrňouse lovit.
Venku stále bouřilo. Ratlík se klepal jako ratlík. Pak bouřka ustala. Hafík si lehnul k mým nohám a usnul.
Když vstal, tak se nabaštil a napil z kočičí misky. Šli jsme ven na ulici se vyvenčit. Pejsek čmuchal všechny očůrané rohy. Pak nabral směr Křižanov. Ještě se ohlídl, zda půjdu s ním. Řekla jsem mu že ne. Tak teda šel sám...tak třeba dobrý skutek?!

Zeťourkovic mimča už vyrostli

2. srpna 2009 v 20:53 | hrobnice |  Kamarádi,rodiče a dění kolem nich
V sobotu 1.srpna 2009 jsem naložila kupu vakcín, čipů, pasů a dalších veterinárních propriet a frčela do Petrohradu. Celkem mě přivítali dva dvojnožci, 24 čtyřnožců, několik "foglíků" a nový Janinky přírůstek-želvička suchozemská zvaná "Dvěstědvanáctka". Prohlídla jsem si korelí dorostence, kteří už dospěli a zářili všema barvama. Zato čerstvá mláďátka papouška zpěvavého vypadala jako malí supíci.
Pak už jsme se věnovali pejskům. Nejprve vše připravit a pak už jsem jen ďobala do kožichů. Některé hafíky jsme honili po kotci, někteří si kňourli, ale vesměs se drželi všichni statečně. I pupíci. Pojmenovali jsme je Eliška,Emilka,Máša, Tobi a Jája a Pája.
No, byla to fuška. Zaslouží si to kafíčko. Václavíček nám s Janinkou ugriloval klobásky. Jak jsme si povídali, začínalo se šeřit. Jé, honem vyfotit štěňátka. Václavíček vypustil malé piraňky z výběhu. Nejdřív všichni vyčůrat a vykadit a pak už se můžou věnovat průzkumu okolí. Odrostlíci Maxík a Kubík si pletou svoje mladší bráchy a ségry s hračkama. Koušou je a dupou po nich jako sloni.
Moje malá Emilka si mě našla a chce se mazlit. Chodí za lidma jako lepík. A chce drbat. Najednou kde se vzali tu se vzali turbíci Maxík s Kubíkem. Maxík valchuje Emilku. Ale ta se nedá. Cení svoje jehličky a ňafe po velkym bráchovi. Maxík je tak zaskočen bojovným duchem malého stvořeníčka, že se lekne a prchá.
Tak, dost řádění. Jde se papat a spinkat. Stejně už je skoro tma a fotečky jsou mázlé. Čeká mě ještě vyplňování pasů, papírování a vylepování samolepek. A Orinka. Dělám jí stěr z bebíčka na lokti. Zjistíme, zda tam nemá infekci. Obdivuji Janičky novou želvičku. Má na krunýři číslo 212.
Spadá pod vzácná zvířátka , a tak je na listině těchto zvířat zvané CITES 2. Takže jí dávám jméno "Dvěstědvanáctka". Zápasí s melounem. Je to sranda na ní koukat. Jakmile si naplní bříško, tak se zavrtá do rašeliny a chrupe. Mám hotovo, venku už je tma a je nejvyšší čas vyrazit na cestu zpět. Tak pápá Zeťourci a Emilko. Brzo si pro tebe přijedu.
Dalších pár mázlých foteček najdete na :