Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Duben 2010

Krušnohorský dogtreking 2010-3.díl

30. dubna 2010 v 13:17 | hrobnice |  Dogtreking
Válíme se čtvrt hodiny v listí-my lidičkové i pejsci. A hlavně Monči pejsci. A hlavně blondýna Tarina. Tak zvedat holky a kluci. Jde se dál. Směřujeme mírným klesáním na Dlouhý vrch.
Staňkovice
Rozcestník. Měníme směr na žlutou. Táhlým pozvolným skopcem směřujeme ke Staňkovicím. Potkáváme v protisměru longaře. S Romanem Habáskem prohodíme pár slov. Jde s kamarádem Martinem Škodou. Ten toho má dost. My pokračujeme dále. Vcházíme do Staňkovic. Na malém náměstíčku je zde kostelík, obecní úřad a hospoda. Přivazujeme hafíky ke stromu, dáme jim mističku s vodou a teď je řada na nás. Dáváme kofolu, kafe a klobásku. Starší paní si přisedává k sousednímu stolku před hospodou a představuje se jako starostka obce. Říká nám, že jsou nejmenší obec Litoměřicka a každá takováhle událost jako náš dogtrek je pro ně událost. Dělá jim to jméno a píše se o tom v novinách. Viditelně je naší návštěvou potěšena. Přinesla i mističky na vodu pro psy. Děkujeme jí za zájem a pomalu dopíjíme kávu. Vyrážíme dál. Ťapeme k Trojhoře.
před Trojhorou
Je to kamenitý neschůdný kopec,
a tak ho z jedné strany obcházíme. Scházíme k potůčku u Třebušína. Psi se cachtají ve vodě. Kromě Mařenky. Ta, jako správná lady, nikoliv. Třebušín. Čeká nás výstup na Kalich, kde je kontrola. Funíme opět do kopce. Ale holky celkem táhnou a
tím nám hodně pomáhají. Na kontrole si vyznačíme žlutou fixkou dobu příchodu na K1.
v Třebušíně
Přecházíme na zelenou. Vracíme se zpátky dolů do Třebušína. Už před výstupem na Kalich jsme s Romčou začly ztrestávat becherovku. Teď na Kalichu se přidal i Ládík, ačkoliv bylinky do té doby moc nepil. Je veselo. V dobré náladě sestupujem do vesnice. Došel Becher. Kotvíme v místní hospůdce. Máme za sebou víc jak půlku cesty-23,5km.

Krušnohorský dogtreking 2010-2.díl

29. dubna 2010 v 0:26 | hrobnice |  Dogtreking
Sobotní ráno je slunečné. Celý kemp a celou ulici budí Monča, jež po dvou venčí svoje fousatý holky. Se slovy "Když nemůžu spát já, tak nikdo" haleká abychom vstávali. Postupně všichni vylejzáme ze svých pelíšků. Chystáme pejsky, baťůžky a sebe.
Promenádní cestou
Romča uděluje tisíc posledních rad Honzíkovi jak má běžet, jak Lentilka, kdy pít, kdy jíst, kdy na záchod,…Honzík totiž midovou trať poběží. Už se těší až vyrazí. Z maminčiných rad upadne hlava nejen jemu. Honzík vyráží na trať. Romča nemá koho kibicovat, tak si bere na mušku mě a Ládíka. Já jsem připravená. Ládík taky. Nasoukal se do žlutého kuřecího trika, žluté bejsbolky a završí to baťůžkem Arielem. Zato Monča má skluz. Zatímco mi už stepujeme na startu, tak se Monča k údivu některých pánů převléká přímo na stakeoutu. Ale je to šup šup a je hotovo.
Tyršův most přes Labe
Emilku jsem připnula na řetěz k Zeťourkovic sestřičce Elišce a k haskounovi Altajovi. Esterka je i s boudičkou přemístěna k Mončiným "pozůstalým" fouskám. Všechny hafíky bude hlídat Tomáš Halada, který již v noci doběhl. Tak jsme konečně všichni připravení a vyrážíme. Nejprve máme za úkol proplést se z kempu v Terezíně do Litoměřic na horní nádraží. Hned za kempem "najíždíme" na Promenádní cestu podél hradeb Terezínské pevnosti. Hupsnem přes silnici a procházíme podél golfového hřiště plném po ránu čilých golfistů. Navede nás to na Tyršův most.
Litoměřické náměstí
 Poté, co ho skoro celý přejdeme, tak na samém konci Ládíkovo Mařenka zjistí, že pod ní je řeka a začne dělat "Zagorku". Roztáhne postoj doširoka a jde jak připosražená. Jsme v Litoměřicích.
lezeme na Křížový vrch
Kličkujeme uličkama, náměstím, ptáme se kolemjdoucích. Směřujeme k hornímu nádraží. Chvíli bloudění v labyrintu a jsme u nádraží. Vyrážíme po modré do Žitenic. Přes koleje a stoupáme parkem vzhůru. Funíme a lezeme. Nahoře je restaurace. Zatím tam uklízejí.
pauza na Křížovém vrchu-Ládík
Potkáváme Jáju s mamutem Maxem a přítelem. Chvíli kufrujeme, ale pak Monča uzří modrou a vede nás do polí. Na polní cestě potkáváme nějaké rodiče s dítětem. To se slovy "Hele, záchranář" ukazuje na žlutého Ládíka. Žitenice. Prokletá vesnička. Provoz jak na Václaváku a značky nikde. Ptáme se místních, Monča a já nadáváme. Našli jsme modrou. Ale vede nás po silnici. Kdo to teda vymejšlel to značení! Romča uhání telefonem Honzíka. Má za sebou asi 21 km. Je fakt dobrej. Značka nás konečně vyvede z asfaltu do přírody.
na Křížovém vrchu-Romča
Čeká nás stoupání na Křížový vrch. Ládík zkouší moje trekové hole. A pochvaluje si je. Stále stoupáme. Ke konci už lezeme po čtyřech.
na Křížovém vrchu-Monča
Popadáme sotva dech. Růža a Baltík mi pomáhají se vytáhnout na kopec. Romča a Ládík jsou na vršku první, pak já a nakonec splavená Monča. Dáváme pauzu.

Krušnohorský dogtreking 2010-začátek

26. dubna 2010 v 23:37 | hrobnice |  Dogtreking
Krušnohorský dogtrek-letos samá změna. Původně se mělo startovat v Úštěku. Na poslední chvíli se kemp přesunul do Terezína. A druhá změna byl mid. Poprvé v životě poťapu midík. Není dovolená na pátek. Tak jsme se s Mončou, Romčou a Ládíkem domluvili, že si uděláme midovou procházku po Českém středohoří.
Ládík s Mařenkou
Pátek opět hektický. Po šichtě rychle domů, vyvenčit pejsky, sbalit Esterku, Růžu, Emilku a Baltíka. Mamča bude hlídat zbytek smečky až do neděle. Zlatíčko. Vyrážíme směr Terezín. Jediná Monča vegetí v Terezíně již od čtvrtka. Takže může klidně jít long. Ale drží basu s náma odpadlíkama midařskejma. V pátek si telefonujeme a navádíme k cíli. První do Terezína doráží Ládík, pak já a Romča poslední. V pidikempu není místo. Takže bivakujeme na ulici před kempem. Nejprve nás místní očumujou. Ale časem si zvykaj na náš cirkus na chodníku.
Romča s Yettíkem
Úsměvná historka: dávám za sebe výstražný trojuhelník-aby do nás někdo nevrazil a zároveň tím držím místo pro Romču. Najednou křup. Trojuhelník na "tři půlky". Jedna trekařka do trojuhelníku najela-to by tak bylo ještě normální, že ho nevidím a nacouvám do něj. Ale ona ho sejmula popředu se slovy " Já ho neviděla přes psy".
Jenže hafany měla v kufru. Zkrátka hláška dne. Ale ve vší slušnosti mi prasklý trojuhelník vyměnila za svůj nepoškozený. Konečně doráží Romča a kafíčkujem a razíme do hospůdky. Longaři jsou na trati a kemp je vylidněný. Midaři dorazí do Terezína až k večeru. Vidím tu Habasovo auto, Anděrovic-Pospíšilovic Fialku, superškodovku Šárky Mikolášový, auto Petry Davidů a Tomáše Halady,…Prezentujeme se.
Monča s Aki a blondýnou Tarou
Mid měří 45km. Ládík mi opravuje mlhovku na Mišákovi, připravujem baťůžky na ráno. Odpoledne a večer uplyne rychle a je čas jít na kutě. Zítra nás čeká náročný den.

Jarní Jičín 2010-konec

23. dubna 2010 v 1:00 | hrobnice |  Mushing
S pomocí několika silných chlapů sundaváme Ládíkovu káru z auta. Díky. Jdeme připravovat šňůry, postroje, polštář pod zadek.
s Emilkou
 Hafíci začínají tušit, že se někam pojede a vyvádí. Fífa v zápalu předstartovního magorismu vyrvala malý smrček. Celé dva dny si ho ani nevšimla. Teď byl za pár vteřin vykořeněnej.
Fífo, ty si praštěná.
s Fintou
Beru lopatu uhelku a pokouším se stromeček opět zasadit. S hliníkovou lopatou to jde špatně. Příště budu vozit s sebou rejč. Nejdřív zapřaháme Ládíkovo holky bez štěňátek, Sisinky a Vinki. Jako nová posila týmu dáváme do jedné lajny Růženku. Zkusíme ji jak poběží s rychlejšíma pejskama než jsou Hrobníci. Takže osmička je přichystaná. Bláznivý start a jedeme. Prosvištíme kolem brány. Šup kolem "fakt šikovně" zaparkovanýho auta. A jsme v lese. Po pár stovkách metrů zahýbáme na louku. Tu parádně obkroužíme asi kilometr tam a kilometr zpátky.Vracíme se zpět.
s Emilkou z kopce
 Bylo to rychlý a krátký. Ale ráno jsem byla s Růžou proběhnout delší trať a to se nedá. Rigoly od traktorů a kličkovaná v lese mezi stromy-to není nic pro delší spřežení. A čtyřka nás zase oba neutáhne. Tak jsme zvolili kratší ale bezpečnější okruh po louce. Dojíždíme do kempu. Vypřaháme holky. Teď je řada na Hrobnících. Vybírám osmičku. Delší ne-je to mezi stromy trochu kličkovaná a napreslý. Start není s Esterkou zrovna růžový. Růžovka totiž běžela v jihočeském spřežení a teď mi chybí dopředu k Esterce někdo druhý. Volím Brownie. Asi nikoho lepšího už dopředu nevymyslím. Vyrážíme až poté, co Esterka řádně Browninku "zjebla". Okruh už valíme v pohodě. Esterka zahýbá po louce na jedničku s hvězdičkou.Kroužíme kolečko a vracíme se domů. Odstrojujem, krmíme a chystáme se na country bál. Lidičky více i méně vyšňoření do "kovbojského" se trousí do sálu místní hospůdky. Rej začíná. Hraje country kapela. Osazenstvo sálu se baví, tančí, zpívá. Dušků, Burdovic, Čurdů, Zeťourci a někteří další jsou hezky navlečení do košil, klobouků a holky do sukní až na zem. Připadám si jak na divokým západě. Povídám si s Bárou Zelenkovou-Habáskovou téměř celý večer. Koukáme na filmy ze závodů. Jdu si i zatancovat. Nálada je bezvadná. Jdu spát až dlouho po půlnoci. Zkrátka musher bál se zadařil.
zahrabávám smrček po Fífě
Nedělní ráno je opět slunečné. Chystáme se na vyjížďku s Hrobníky. Esterka tentokrát leadruje po boku Růži. Jde jim to líp než včera. Ostatní musheři se také chystají na vyjížďky se spřežením, na koloběžkách či jen na procházku se psy. Dopoledne si užíváme vegetěním a postupným balením. Pejsci hnípou na trávníku a chytají bronz. My taky. Opět povolávám silné chlapy, aby Ládíkovi pomohli naložit káru na auto. Šup a je hotovo. Trochu zahrabávám díry a jámy po hafanech. Některé fakt nejdou-jsou to spíš vychozené fleky bez trávy.
Je čas dobalit a vyrážíme na zpáteční cestu. Loučím se s ostatními. Ale většinou se uvidíme za týden na Krušnohorském dogtreku. Po cestě trochu bloudím a najedu si navíc asi 60km. Ale Mišáček je spolehlivý a nebojím se s ním. Večer uléhám s hlavou plnou vzpomínek na bezva víkend s kamarády. A už se nemůžu dočkat až zase s pejskama vyrazíme na další musherskou akci.

Jarní Jičín 2010-1.díl

19. dubna 2010 v 23:44 | hrobnice |  Mushing
Konečně zase musherská akce. Po několikatýdenním "půstu" , kdy jsem jen chodila do práce a byla doma, nakládám hafíky a upalujeme v pátek 16.dubna k Rumcajsovi směr Jičín. Premiéru má můj staronový Mitsubishi Mišák. Jede jak tank a valíme kopec nekopec. Vlek za sebou vůbec necítím.
Hrobnické ležení
Jedeme přes Litoměřice, Zahrádky, Úštěk, Mladou Boleslav a jsme v Jičíně. Volám Ládíkovi kudy tudy do Železnice. Navádí mě bezpečně až do kempu. Sama bych to nenašla jak je osada dobře schovaná v lese. Je zde už je plno karavanů, psů a lidiček. Vítání, stakeoutování, pejskové šup ven, papů a hurá k ohni. Prasátko je dobré, ale je ho málo. Kecáme se Zeťourkama, Krušnohorcema, Janou Henychovou a dalšíma musherama. Jsem utahaná jak kotě, tak jdu brzy na kutě.
trénujeme na dogtrek
Sobotní slunečné ráno je úžasné. Pejskové i lidičky se opalují. Jdeme s Ládíkem zkusit jeho štěňátka jak budou tahat gumu. Nejlíp to jde Helíškovi a Chuckovi. I maxipes Finta celkem válí.
Otovo běloby
Zato Kikina a Princezna se skákající pneumatiky lekají. Čučí co to za nima hopsá a netáhnou jak by měli. Ale to neva-je to poprvé. Beru Emilku. Ta táhne jako starý profesionál. Všechny prďoly odměňujeme ať táhli či ne. Po poledni mi Ládík spravuje zástrčku na autě. Moříme se s tím přes hodinu. Táák. Dost práce a jde se na hromadný výlet. Cílem je asi 4 km vzdálená rozhledna Tábor. Někteří zapřahají spřežení, jiní berou koloběžky, kočárky a zbytek volí cestu pěšky se psem. My jsme to pojali jako trénink na nadcházející dogtrek a šlapeme po svých. Ládík vybral Mařenku, já Emilku. Za náma Zasadilovic a LuckaA tlačí naložený kočárek. Holky, jde se.
na vrcholku je rušno
Po krátkém lesním úseku se ocitáme ve vesničce Kouty. Jedna roubenka vedle druhé. Šílený dokopec. Sluníčko praží. Kolem projíždí Ota Janko s bělobama, Míra Hurych a Míša Pelant. Hafani mají jazyky až na zem. Mařenka bezvadně ťape a ani nehoní lelky. Emilka taky pěkně upaluje. Fotíme okolní krásy a přibližující se rozhlednu. Před rozhlednou opět chvilku lesem.
u kříže
Škrábeme se posledních pár metrů téměř po čtyřech. Sláva, jsme hore. Je zde již několik spřežení, pejsci jsou různě uvázaní u stromů, lamp a laviček. Mařenka a Emilka chlemtají vodu z připravené natažené hadice. Jsou tu již Duškovic s Bárou, Káťou a Bubákem, Pospíšilovic s Didou a Kesy a dorazil i Šarky s Černým a Bílým. Uvazujeme Emču a Mařenku k dřevěnému kříži. Jdem na rozhlednu, ne?! Stoupáme na točitých schodech. Až se mi z toho motá šíša.
Táborská rozhledna
Nahoře je krásný výhled. Vidíme i zasněžené Krkonoše. Navzájem se s Ládíkem fotíme.
zasněžené Krkonoše
A zase dolů. Dáváme pivo a limču. Je zde příjemně, kecáme a vegetíme. Pomalu se zvedáme. Čeká nás zpáteční cesta. Z kopce mám hrůzu, že Emilka bude táhnout. Co pak moje kolínka bolavý?! Ale celkem to jde. Předjíždí nás rychlík Habas, Šarky, několik spřežení. U Koutecké hasičárny dáváme oraz. Ještě kilometr a jsme
v kempu. Hafíci se opalujou, spí a ani nemukají. Večer se s nima pojedeme projet.

Eduard 2010-konec

15. dubna 2010 v 23:26 | hrobnice |  Mushing
Už od pátku sněží. Auta a vleky mají pořádné čepice vysoké i několik desítek centimetrů.
Oťásek Janko s Bělobama
Naštěstí. Trať na Edíkovi bývá dost technická a náročná. Být to jen ledovka, tak hážeme tlamy snad v každé zatáčce. Takhle vše milosrdně přikryl sníh. Nedělní ráno. Péťa Gurega pro mě letí. Jeho pesan má obrovskou bouli pod krkem. Jdu ho prohlídnout. Absces. Kamaráde, tohle za živa nezvládneme. Tak ho uspím. Za chvíli haskoun chrní ve vleku u Péti na stole. Šmik a říz. Vytejká půl litru hnisu. Pořádně vyčistit, antibiotika a můžeš pejsánku vstávat. Malá Romanka Guregů chlupáče hlídá, zatímco taťka vyráží se zbytkem spřežení na trať.
smějící se Janička Zeťourková
Ládík a Hrobníci se také chystáme na start. Dnes včas. Ládík přede mnou. Včera jsme trať absolvovali za 2h 8 minut. Dnes to bude asi rychlejší. Ládík odfrčel. Přesouvám se na startovní čáru. Zarážím kotvu růžovku. Tři,dva, jedna-start. A nic. Růžovka drží v zemi jako přibitá. Nejde vyrvat. Pomáhá mi kdosi stojící u startu. Škub. A je to. Kotva vylítává ze sněhu. Trochu jsme se zdrželi, ale to neva. Tentokrát mám s sebou foťáček. A je krásně. Kousek areálem, dnes zatáčka na jedničku, Řepíkovka na dvojku mínus, ale nezbuchla jsem, prokličkovat a na haldu. Pak sjezdovkou nahoru a na rozcestí midu a sprintu doprava na delší okruh. Lesíkem. Opět předjíždím Jirku Kubelku se třema haskounama. Opouštíme lesík. Čeká nás příjemný dlouhý sjezdík dolů.
Milánek Petruželka s pulkou
Vidím Kavej. Tři haskouny táhne bokem do lesa. Křičím, že takhle uhýbat mi nemusí, že ji nesežereme. Ale ona mě snad neslyší a saně jsou natažené až do lesa 5 m od cesty. Projedeme v klidu kolem Kuraků a pokračujeme dál. Pod kopcem dlouhá rovinka a prudký skopec ke kontrole. Tam nás dojíždí opět Radka Palizová. Ptá se, jak daleko před ní je Fiala. Včera totiž Radka blbě odbočila a najela si dobrých 20 minut. A i přesto měla vynikající druhý čas v MB1.
dělení MIDu a SPRINTu
Dnes honí Jardu Fialu, aby jeho náskok stáhla. Radce se letos daří a má před sebou hvězdnou musherskou kariéru. Fandím jí. Druhým želízkem v ohni je Sarah Polanská. Rovněž jí to letos šlape. Opouštím čajíčkovou kontrolu a mastíme do kopce. Předjíždím rozesmátého Otu Janka s bělobama. Kousek před nima jede Janička Zetků se čtyřkou a za ní nalepená v závěsu Kakamila s Ohniváčkem na lyžích. Usměvavé Janičce to v helmě sluší. Dojíždíme Vláďu Vraštila s mamutama a běloby Romana Hofraitra. A jsme pod sjezdovkou. Dupeme nahoru. Esterka tradičně odbočuje ke stake outům. Už se tomu jen směju. Prostě to zkouší. Čeká nás druhé kolo.
hop přes potok
Skoro nikoho nepotkávám. Jen v závěru kola německé gróňácké spřežení. Vyfuním sjezdovku a je tu cíl. Spokojená a o 10 minut rychlejší než včera. Zářím jako sluníčko. Však mám proč. Dnes se dařilo a všichni chlupatí tvorové, které miluju, jsou zde se mnou. Balíme. Z aut a vleků schazujeme košťátkama sněhovou čepici. Vyhlášení. V MUčkách byl první Merhy, druhý Ládík a třetí naše Hrobnické spřežení. Koláč u Romči ve vleku. Plánujeme další setkání. Odjíždíme směr západní Krušné hory. Tak pápá zase na další akci.

Esterka a klacek

10. dubna 2010 v 21:28 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Esterka je sysel obecný. Do boudičky se snaží napytlíkovat co najde. Tentokrát se pokoušela do svého příbytku narvat a vcucnout dvoumetrovou větev...
Esterka a klacek
Esterka si klacek hlídá před ostatníma a přemejšlí, jak ho dostat do bezpečí...
pojď klacíčku1
pojď klacíčku2
Potvůrka jedna se "klacík" snaží všemožně uchopit...
můj klacíček
pojď klacíčku3
pojď klacíčku4
A nejde a nejde...
pojď klacíčku5
pojď klacíčku6
Když vcucávání nepomohlo, tak se Esterka rozhodla, že větev do boudičky našťouchá čumákem...
tak ho zkusím odstrkat1
tak ho zkusím odstrkat2
A jak to dopadlo? Klacík zůstal ležet před boudou a Esterka ho střeží doteď - jako ta veverka z Doby ledové, která si hlídá svůj ořech.

Eduard 2010-1.díl

8. dubna 2010 v 22:20 | hrobnice |  Mushing
Ještě restík ze zimy...
Balím Hrobníky a vyrážíme na Edíka. Je pátek 5.března 2010. Rovnou z práce razím po 12.hodině směr biatlonový areál Eduard u Jáchymova v Krušných horách. Bouřlivé přivítání s Láďíkem a Romčou nezná mezí. Máme zase absťák co jsme se neviděli. Parkujeme hned vedle hospody. Vyvážit karavany, vybalit pejsky, připravit jim baštu a rychle na prezentaci. Provádím veterinární kontrolu-závod pořádá můj domovský Krušnohorský klub. Večer je porada klubu co, kdo, kde má dělat. Vše vyjasněno a rozchod. Chvíli jucháme v hospůdce a hajdy na kutě.
Jirka Kubelka se 3
Sobota ráno je ve znamení veterinární kontroly přítomných hafanů. Tak mám co dělat stihnout start kolem 10.hodiny. Jedu jen s osmičkou. Technická trať není nic pro mě a nehodlám skončit namotaná někde na stromě s dlouhým spřežením. Midová trať měří asi 26,5km a jedou se dvě kolečka. Před startem musíme zapřahat pejsky asi 30 m od stake outu. Vodíme ke šňůrám každého zvlášť. Mohutně nám pomáhá nezávodící Romča. Ládík startuje přede mnou, já minutu po něm.
mastíme ke kontrole
 Letmý start. Asi kilometr po startu mě předjíždí Merhy a blbě odbočuje. Já slepě za ním. Zjišťuju omyl. Jenže ouha. Psy couvat nedonutím. Musíme to tedy před zraky diváctva nějak udělat. S pomocí Zdeňka Pičasa Pospíšila navádím elegantně pejsky zpět na trať. Merhy provádí to samé. Holt chybička se vloudila. Pak už mizíme Řepíkovou zatáčkou divákům z očí. Hned po vyběhnutí tohoto známého nebezpečného úseku Hrobníci krouhaj zatáčku tak těsně, že mě namáčknou sáněma na strom. Letím na bok. Hajám na sněhu. Jenže nadržení pesani mě vláčí i s ležícíma sáněma dál. Kotva a nadávky lítaj vzduchem. Kotva růžovka se mi dostává pod sanici. Sakra. Jak ji odtamtud dostat. Nějak ji vytahuju. Ani nevím jak. Pokračujem dál. Obkroužíme areál. Pak už jen výstup podél sjezdovky. Samozřejmě je tu nejvíc diváků. Zrovna když nejvíc funím. Vjíždíme do lesa. Paráda. Dojíždím Jirku Kubelku se 3 haskounama. Jirka běží za saněma, aby pejskům do mírného kopečku odlehčil. Asi běhá hodně. A rád. Já se vezu. Holky parádně mastí. Někdo nás předjíždí, někoho zase dojíždíme mi. Vyjíždíme z lesa. Krásný táhlý skopec končící prudčí zatáčkou. Pak několikakilometrová rovinka. Zde se vyloženě kochám. Je nádherný výhled. Jsem s holkama spokojená. Dojíždí nás Radka Palizová. Má 6 haskounů a šlapou jí jako hodinky. Je fakt hodně dobrá. Na psy nekřičí a oni jí pěkně klušou. Prudký kopec dolů před rumovou kontrolou. Z kopce mi Radka ujíždí. Stojí na kontrole a popíjí. Chvíli stojíme vedle sebe a hafíci jsou hodní. Kopnu do sebe čajík s rumíkem. Radka vyráží. Já chvíli po ní. Pak již stále mírně stoupáme až pod sjezdovku. Šílený krátký prudký stoupáček. Pak "Gee" a hajdy do druhého kola. Lezeme podél sjezdovky. Náhle Esterka foukne mezi diváky doleva. Chce zatočit domů. "Ještě ne Esterko!"
Radka Palízová na rumové kontrole
Čeká nás ještě půlka závodu. Na začátku druhého kola dojíždíme Janičku Zetků. V závěsu za ní běžkuje Kakamila s Ohniváčkem. Obě holky předjíždíme. Během druhého kola dojíždíme jen Milánka Petruželku s pulkou a nějaké německé gróňáky. V cíli bouřlivě komentuje Dáša Šindelářová alias Esterka. Letmo protínáme cílovou pásku. Postupně vodím pejsky na stake out.
Palizovic+Hrobníci
Ládík mě vítá. Je s jihočeskejma holčičkama spokojenej a září. Připravujeme baštu pro pejsky a pro sebe. Celé odpoledne probimbáme u pejsků a u kamarádů. Zajdeme i do hospůdky a klábosím s Vandou Kmochů, Zeťourkama a spol. Pomalu se stmívá a začíná mrazivá hvězdná noc. Jdu brzy chrupkat. Emilka tradičně chrní se Snikrsem u Bieliků.

Velikonoční výstup na Stropník 2010

5. dubna 2010 v 19:45 | hrobnice |  Dogtreking
Na Velikonoční pondělí jsem s Baltíkem a Růženkou vyrazila na náš každoroční výstup na Stropník. Na cestě ještě leží sníh...
sníh
kecky
Kecky i moje nítěnčí nožičky dostávají ve sněhu zabrat. Procházíme i místa známá z tréninků...
borovičky
Za velkého fučení dorážíme na vrch Stropník 885,3 m n.m. Růženka je zde poprvé a trochu se bojí. Nehne se ode mě ani na krok...
vrch Stropník
Pořídíme s Růženkou vrcholové foto a zapíšeme se do vrcholové knížečky...
vrcholové foto s Růžou
zápis do vrcholové knížky
Tak teď už jen malá svačinka a mastíme zpátky. Cestou domů potkáváme 6 lišek. Jednu obzvláště mrňavou se snaží Růža dohonit a škube šňůrou tak, že mě málem přepůlí. Takže zase za rok na Stropníku. Nebo možná dřív...