Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Prosinec 2011

Esterčí důchod

30. prosince 2011 v 21:55 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Esterka si užívá svůj dočasný psí důchod jaksepatří. Ale ještě mi slíbila, že bude příští rok běhat a že ještě nepatří do starého železa...















Vánoce 2011

28. prosince 2011 v 9:06 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Štědrý den byl na Moldavě opět ve znamení lopaty a nekonečného sněhu...
Letos jsem měla víc vánočních stromečků...
Zakrývám vchody do zapadaných boudiček. Jen jednu nechávám otevřenou, protože Fíček s maminkou Wulfinkou si tam zalejzají...
Ostatní boudičky už mají zadělané vchody. Emilka nechce věřit, tak se snaží do boudičky dohrabat...
A jak to dopadlo na štědrý večer? Celý den byla sněhová vichřice. A byla tak urputná, že vyhodila proud v celém regionu. A nebylo to na chvíli. Nahodili to až před půlnocí. K tomu všemu nešla ani voda. Takže romantika s malou Esterkou při svíčičkách. Škoda jen, že bez pohádek.
Dalších pár foteček zde:

Pejskové řádí ve sněhu

23. prosince 2011 v 20:07 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Sněhu už je mraky, ale "vyčůraná" Esterka mě ukecala, aby mohla na chvíli do mýho pelíšku...
Pak už ale šup ven a hafíci lítali v závějích a hráli si...
Dalších pár foteček najdete zde:

Jak ten sníh přibýval...

21. prosince 2011 v 22:22 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Není ještě sníh a proto montuju na koteček nová dvířka. Aby dovnitř nefoukalo.
Pejskové zatím bydlí ve výběhu.
Snažím se dostat do baráku co nejvíc zásob pro psy-omelky, škvarky, granule. Dělám také dřevo co to dá.
Jak pokračuje prosinec, tak sněhu přibývá. Pejskové se musí nastěhovat již do kotečku.
Přijeli i kamarádi Bróňa s Markétou, aby mi pomohli se sněhem, dřevem, pejskama.
Pak začíná vánice. Potřebuju převézt 100kg Vetamixu z auta do baráku. Přišel mi pomoct i kamarád Jindra Hora s Betynkou, která vše odváží na podomácku udělané pulce. Je to strašná šichta-2 h v prudké vánici, zaděláno na zápal plic. Jindro moc dík.
Vánice nekončí.
Ve výběhu boudičky už zafoukali až po střechu. To už je až do jara.
Zafoukala i branka do výběhu. Musím se dostat dovnitř, abych odhrabala branku. Dávám si na závěj u branky desku. Ta mě unese a pak už jen plot překročím. Pejskové se ve výběhu venčí, ale bydlí už v kotečku. Tak držte palce, ať tu zimu zvládáme.
Další fotečky jak přibýval sníh najdete zde:

Běleč 2011 a okružní cesta po Čechách

15. prosince 2011 v 22:36 | hrobnice |  Mushing
Ahojky, tak se konala tradičně skvělá Běleč. Tentokrát bez sněhu. V pátek 25.11. ráno oběhávám doktora, vyřizuju něco v práci a hurá do světa. Až na zácpu v Praze cesta probíhá v klidu. V 15 h jsem na místě. Zeťourek se ke mně hrne a pomáhá mi se stake outem. Za chvíli jsou Hrobníci venku a chystám pro ně papů. Povídáme, hladíme hafíky, stmívá se. Přifrčí Romča. Tonda je marod. Nemůže se hýbat-luplo mu v zádech. Je bílý jako stěna jak ho to bolí. Bielici uhnízdí obytňák a Tonda do něj zapluje hajat. My s Romčou a Honzíkem vyrážíme do hospody. Je to paráda zase se vidět a pokecat s kamarádama. Je tu tak příjemně, že jdeme vyvenčit pejsky a vracíme se zpátky do společnosti. Chrnět do bubliny jdeme až kolem půl třetí ráno. Dobrou noc.
Sobotní ráno rychle uteče a začínají starty. Je tu skoro 200 startujících, takže šílený frmol. Ale Metujáci vše zvládají levou zadní. Něco fotím, ale je pod mrakem a mizerné světlo. Takže ze spousty závodníků a jejich psů jsou jen rozmazané šmouhy. Parádní comeback má Irča Polanskejch, která se konečně odhodlala zaplout mezi závodníky do ktg. MU1. A myslím, že se jí to povedlo. Je čas zapřahat Hrobníky. Jirka Stejskal už má připravenou káru a šňůry. Pojede Esterka a Růža a vzadu Nanuk a Emilka. Postroje už mají od rána, jen Esterce sundavám její červený obleček. Jirka vypálí od mišáka jak neřízená střela. Rychle funím ke startu. Třeba je ještě chytnu. Taky že jo. Je celkem čas, tak si hafíky i podržím na startovní čáře. Tři, dva, jedna, gou…a jsou fuč. Okukuju s foťákem a pomalu se sunu k cílovému koridoru. Za chvilku už je vidím. Mastí pěkně. Jirka si jízdu pochvaluje. Moc mu dík, že mi projede pejsky. Ti jsou spokojení. I Romča s Yettíkem na koloběžce září blahem a Honzík je dokonce 3.v CCM. Taky je náležitě pišnej. Dávám psům teplé papání do bříška. Je tu i Vítek Kolátor s 5-timěsíční psí slečnou Buggynkou. Je to krasavice. Klábosíme s Vítkem o psech a závodech, okukujeme u toho Manmaťákovo postroje a karabiny, Buggynka si hraje s Bielikovic Fidorkou. HelaL má pro mě tři pytle s omelkama pro psy. Zeťourek mi je opět pomáhá dovalit k autu-zlatíčko. Zdenička Dušků mi zase přivezla dvě nové pneu na mišáka. A Bára Twardková s Tomášem a Zasadilovic mi věnují balíčky Pemprsek. Díky vám lidičky!!! Jen přemýšlím, kam já to všechno dám? Esterko, budeš muset být ještě menší než menší a nějak to tam uspořádáme. A to mě čeká ještě okružní cesta po vlastech Českých, kde ještě nějaké věci přibudou. Naštěstí je v autě koteček po Fifince dočasně prázdný a i k samotnému Kulíškovi se do boudičky něco vejde. No zkrátka to bude cirkus hadr! Odpoledne plyne a je tu večer. Těším se na noční etapu v podobě rockotéky. Asi nejvíc jsou natěšené holky LuckaW a Verča Stejskalovic. Vyrobily si i origoš trika specielně na Bělečskou rockotéku. Opět se na trikách vyjímají obrovská očíčka-tentokrát haskouní. Tanečky začínají trochu pozdě, ale přece. Úplně to se mnou cuká a škube. Ale na parket nemůžu. Tak jen poslouchám a užívám si to. Na kutě lezu do bubliny až kolem třetí ráno. Ale stálo to za to. Kultura musí bejt!
V neděli šimrá hned po ránu sluníčko do obličeje. Vstávat! Obvyklé rituály kolem psů. Pomalu také balím těch mých hodně věcí do malého místa v autě. Starty jsou dnes dřív, aby lidi mohli včas odjet domů. Jdu fotit. Pak už kmitám k autu-Jirka už se chystá. Nějak nestíhám a Jirka už moje hafany s Tomášem Twardkem zapřáhl. Jen Nanuka vyměnil s Růžou. Tak je rychle přepřahám a jede se na start. Dnes nečeká a už je na trati. Esterka ani nestačí vyšilovat. Lovím s foťákem nějaké lepší záběry. Ale v lese je tma a ať dělám co dělám, spousta fotek je mázlých. To už vidím blimbající se Růžu a malou Esterku jak mastí do cíle. Jirka úsměv od ucha k uchu. Takže spokojenost. Nakonec trať 6,3 km jeli kolem 18 minut a průměr přes 20 km/h. To snad longoví Hrobníci v životě neměli. Asi se dám na sprint. Haha! To byla jen sranda! Balím a cpu vše do auta. Jirka Nešněra mi obětavě pomáhá naložit pytle s omelkama do auta. Dva z nich mi odveze Jindra Wegner domů a já se je příští týden u něj.vyzvednu. Ušetří mi to spoustu místa v autě. Čekám ještě na očkováky. Kolem třetí vyrážím na cestu na jih. Esterka spokojeně zalehává na sedačce spolujezdce a chrní. V Hradci Králové netrefím odbočku na Prahu a jdu kus po staré silnici na Poděbrady. Napojuju se až na 20.km D11. Nafta ubývá před očima. Musím natankovat za zbytek peněz co mám. Jenže všude cena nafty 36,90 Kč/l. Děs běs. Beru za pět stovek 13 litrů. No to je šílený. Musím s tím vystačit. Je tma, sotva udržím oči otevřené. To je krizovka. Pojedu k Frantíkovi Chlaňů pro postýlku a další věci. Už v Táboře je ručička paliva zaseklá hluboko pod nulou. Ještě je to flák cesty. Ale mišák vrní. Dojíždíme snad na výpary. Zacouvávám k Frantíkovi do zahrady. Vyndaváme psy, rychle nakrmit, něco teplého sobě do žaludku a padám mrtvá do postele. Po dvou vymrzlých dnech venku mě příjemné teplíčko z krbíku uspává jak mimino-no, vždyť vlastně jako dvě. Následující dny u Frantíka jsou příjemné, koukám jak pracuje v dílně, jedeme trénovat s jeho starýma malamutama do lesa. Beru samozřejmě Hrobníky s sebou. Zkoušíme zda by můj Kulíšek neběžela s třema mamutíma staříkama. Sice vybíhají všichni v pohodě, ale…Za chvíli slyším štěkot jako blázen, tak letím co můžu po hlase. Kulíšek mi běží na volno naproti. Frantíkova Ambra totiž zjistila, že mají ve spřežení "vetřelce" a to je průser. Strhává se menší výměna názorů. Kulíšek se ke mně hrne a je šťastná, že mě vidí. Jdu s ní zpátky k autu. Natloukám stake-out do lesa a šup Hrobníci ven z auta. Lítaj po lese a postupně je připínám. Fotím staré děravé psí botičky pověšené na stromech kolem. Za chvíli se přes potok vrací Frantík. Mamuti mají jazyky až na vestě. Na svůj pokročilý věk ještě mažou pěkně-klobouk dolů. Hned po vypřáhnutí běží do potoka a cachtaj se jak v létě. Pouštím některé Hrobníky, aby se taky vylítali s malamutíma staříkama. Pak už nakládáme a tradá k domovu. Čeká nás také balení věcí do mišáka. Veškeré volné místečko je vyplněno, i u pejsků v kotečkách strkáme věci, na bednu, na sedačky, za sedačky, postýlka i s matrací zaujímá půlku zadních sedaček, i Esterka bude zabarikádovaná. Další akce je domluvené předání přepravní postýlky od Šárky Mikolášové alias Pošťačky. Pracuje ve zverimexu v Č.Budějovicích. Jedeme za ní v době obědní pauzy. Ukazuje nám manipulaci s postýlkou-no pro mě španělská vesnice. Pak skákneme na oběd. Mišák je teď až po strop zaplněný. Loučím se s Frantíkem a upaluju směr Plzeň. Po cestě vyzvedávám ještě 70 kg škvarků pro pejsky. Už za tmy dorážím do Tlučné k Bielikum. Rychle tlučeme stake-outy až na dolní konec nekonečné zahrady. Hafani lítají po obrovské ploše sem tam. To se jim líbí. Po venčení už hajdy na kutě. Anďa spí. Zázrak. Jenže…kolem půlnoci se budí. A to mi dvě s Romčou už nefungujeme. Spíme u filmu a Anďa mezi námi leží na gauči a diví se, na co to koukáme a že to není pohádka. Ráno všude klid. Jdu za pejskama. Hrobníci krouží po zahradě, čmuchaj "novinky", Brownie hrabe krtka-to je od paní domu povoleno.Pak děláme s Romčou oběd a štrůdl. Honzík se jde proběhnout-nejdříve sám a pak se Snikrsem. Romča vytahuje Primalex a válečky. Jde se malovat chodbička do patra. Po schodech rozmisťujem noviny. Tonda je v práci, takže je to čistě v ženské režii. Za hoďku je hotovo. Bílou máme i na zadku. Večer přijíždí Monča. Jedeme jí naproti na nádraží. To už se Monča fousková řítí.Vysmátá a s tlustou knížkou pod paží. Celý večer je jí plný dům-je veselá a hravá. Přijíždějí i Romči rodiče s bráchou Mírou. Ten je z Monči nadšený. I malá Anďa "žere" Monču od hlavy až k patě. A světe div se-Anďa je tak utahaná z nezkrotné Monči, že chrní už v 8 h večer. Zato Monča upadá na gauč až kolem 2.hodiny ranní. V neděli ráno se všichni balíme. Já jedu s Hrobníkama na Moldavu, Monča se vrací do Prahy do práce. Loučíme se s Romčou a vyrážím na cestu. Ještě se stavuju u Zeťourků v Petrohradě. Samozřejmě jako vždy mě Janička lapí na oběd. Orinka loudí a slintá a šmejdí, kde upadne sebemenší drobek. Povídáme si, dáme čajík, zákusek dostávám zabalený s sebou. Trochu jsem si odpočinula a můžu vyrazit na zbytek cesty. Ještě za světla dojíždím na Moldavu. Pejskové skáčou z auta, dostávají večeři a zalejzají po 10-ti dnech cestování do svých boudiček. Ještě do pozdních hodin vybaluju věci z auta. Naštěstí. Do rána nasněží a musím dát auto k silnici. To bych se nanosila tu dálku.Byl to moc hezký výlet.
Další fotečky: