Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Prosinec 2012

Edík-Abertamy 2012

21. prosince 2012 v 0:21 | hrobnice |  Mushing
Na Moldavě uhodila vánice. Sněhová smršť. Ve středu před Edíkem házím lopatou od rána do noci. Do toho tahám věci do auta stojícího půl kilometru u silnice Sem, tam a zase tam, sem. Mám toho plný zuby. Čtvrtek je to samý v bledě modrým Já snad na ten Edík nepojedu. Sem vyšťavená až do morku kostí. Pátek rozhodne A taky jo Je nádherné sluníčko a azuro. Tak jedeme! Vodím psy do auta. Na vodítku po dvou. Na pětkrát. Makačka. Ještě jedu k našim. Ládík zůstává u babi a dědy. Má být velký mráz a nemohl by být celý den venku. Vyrážíme. Za 2h jsme v Abertamech. Letos už druhý Edík. Tentokrát ale mimo tradiční biatlonový areál. Stake out se nachází v prostoru technických služeb Abertamy. S parádní hospodou. Parkujeme v rohu. Začíná bejt pěkná kosa. Tak vše vybaluju a šup do zahřáté hospody. Večer s Blankou Svobodů a Petrou Davidovou prezentujeme. Po půlnoci vše balíme. Hups do hajan do šaten místního fotbalového klubu. Je tam teplo. Venku značně mrzne.
Sobotní ráno je plné příprav. Dojíždí opozdilci. V 9h mushermeeting. Přípravy na start. V MB jsme s Janičkou Zetků 2. Startuju minutu za ní. Pomáhám navádět "LuckyW B tým" s kterým jede Lukáš. Startuje za Luckou. Zapomněl startovní číslo Nějaký divák mu stoupá na sáně a on bleskově vyráží zpět k autu pro číslo. Za pár vteřin je zpět, v pohodě stíhá start, ještě 15 sekund čeká. Zato moje jízda na start je dosti krkolomná. Vymotat se mezi autama. No není to jednoduché. Mám z toho nerva,ale s pomocí Anity a pomocníka od Míry Hurycha je vše bez vážného karambolu.Beru foťák. Po startu se rozprostírají slunečné pláně. Nejde nefotit. Půjčila jsme si osmiletou Vendulku od Zeťourků. Je vepředu s Růžou. Zatím si vede dobře. Trať je upravená rolbou. Perfektní. Široká. Vlníme se po pláních. Míjíme stáj s Ivošovo koněma a Rajčákův dům. Fífa zavětří-"Tady to znám". Kolem koňských ohrad. Jsme u srubu. Esterka s Kikinou zde mají občerstvení. Přejíždíme silnici. Projíždí zrovna auto. Tak dáme ruma v druhém kole. Cesta vede po pláních. Těsně před Profesorovou kontrolou, kde se přejíždí opět silnice dojíždíme Alenu Peškovou se samojedama. Pak nás u Radaru přefrčí Roman Habásko. Na Bludné začíná Vendulka trochu brzdit. Tak jí přibržďuju. Napojujeme se na magistrálu. Ivošova kontrola. Frčíme z kopce-držte si klobouky! Potkáváme lyžaře. Další rozcestí. Ivan Kožíšek s Milošem Weigrtem. Čeká nás závěrečný pytel po pláních. V něm nás dojíždí lyžař Pavel Janovský. A my dojíždíme samojeďáka Otu Koudelku.Pak už míjíme Abertamské technické služby-máme za sebou první kolo. Hurá do druhého. Tentokrát je okraj tratě měkký. Psi se trochu boří. Ale jde to. Oproti hlubokému sněhu na Moldavě je to brnkačka. Odkroutíme pláně a jsme u rumové kontroly podruhé. Dávám čajík s rumem. Pokecám, fotečku a vyrážíme. Psi krásně mastí. Je to paráda. Ani se nenadějem a jsme v cíli.Krása. 2h 28minut, 32,5km. Rychle na stake out, k Zeťourkům pro horkou vodu-nevešel se mi Řepíkáč, tak chodím k nim. Pak fotím dojezdy v cíli. Nejdéle to jel Jarda Svoboda s ČHP. 4h 9minut. Ale na premiéru dobrý. Odpol a večer trávím v hospůdce v příjemné společnosti kamarádů. Po 20h začínají country tanečky se živou kapelou. Ivan Kožíšek mě léčí můj kašel grogem s medem-dostala jsem výborný domácí medík od Ivy Valtrový. Kecáme s Vandou, Vlastíkem, Míra Hurych tancuje jako o život-ale že mu to jde.Kolem 2.h ranní jdu na kutě.
Nedělní mrazivé ráno, -10stupňů. Zrychluju přípravy, abychom stihli start. Opět pomáhám Lukášovi na start. Dnes jede před Luckou. Pak už je čas na náš start. Najíždíme ze stake outu sami, Růža zahýbá kam má, jenže… Čekáme za rohem, až odstartuje Janička Zetků. Pak pustím brzdu. Psové to fiknou přes roh hospody. Je tam betonový schůdek. Zasekne se mi o něj brzda. Vyletím ze saní jak katapultovaná. Hlava buchne do sněhu až to zaduní. Ležím tam jak beruška na krovkách. Nemůžu se pár vteřin hnout. Narazila sem si záda a kostrč. Saně chvilku drží za schod. Pak psové cuknou. A letí. Řvu: "chyťte je!".Pořadatelé skokem plavným skáčou po saních. Obětavý Robert chytil saně s nasazením vlastního krku. Kotva růžovka ho sekla do zápěstí, strhla pásek na hodinkách a pak se zaryla do nohy a škubla mu gatě. Roberte díky, máš to u mě. Asi bych jinak chytala psi do soudného dne na Abertamských pláních. Nemůžu se moc hejbat. Kostrč bolí jako "kráva". Nadávám do všech čertů a ďáblů. Nemůžu moc dloubat, o popoběhnutí ani nemluvě. Vyrážíme na trať. Vendulka je dnes v druhé lajně vedle Emilky. S Růžou lídruje Brownie. Trať trochu přituhla a svištíme jak kulovej blesk. Před Rajčákovo domem nás dojíždí Roman Habásko. Na rumové kontrole dnes jen čajík. Obloha se zatahuje. Ještěže sem si vzala "fusekli" na krk, pěkně fučí.První kolečko uteklo jako nic. U vjezdu do druhého odkládám Vendulku. Nemá svůj den a brzdí za krčák. Mám obavy, aby druhé kolo zvládla. Tak se rozhoduju ji odpřáhnout. Dík Vendulko. Druhé kolo se snáší mlha. Dojíždí mě lyžař Pavel Janovský. Mizí v dáli. Kousek za rumovou kontrolou ho ale dojíždíme. Nejde mu pes. Tedy čubinka. Odpočívá. Předjíždíme ho. Trochu se nás chytá. Zkouší jít před nás. Chvíli to jde a zase mu čubinka odpadá. Tak ho opět předjedu. Zase se chytne. Jde do vedení. Pak opět mi. Takhle se střídáme několikrát. Až za Radarem při vjezdu na magistrálu se Pavlovo psi rozbíhají. Mizí nám v mlze. Objíždíme poslední pytel. Cíl je tu. Bylo to dnes suprový. Taky máme lepší čas 2h 21minut. Hrobníci jste pašáci. Balíme. Vyhlášení. Největší radost mám ze sady dvou talířků s Krtečkem pro Ládíka. Začíná hustě sněžit. Lidi se rychle pakujou. Cesta domů je horor. Zařazuju 4x4. Od Abertamské zatáčky je kolona aut. Šílený. Jedu ve štrůdlu na jedničku. Autům přede mnou to klouže. Dodržuju značný odstup. Projíždíme hlemýždím tempem Jáchymov. Radar mi naměřil 13km/h. Kruhák u lázní v Jáchymově. Za ním auto na svodidlech. Vždyť je to Zdendova Fialka. Předjíždím ho a stavím u kraje. Ujelo mu to a svezl se na svodidla. Naštěstí. Mohl taky skončit v potoce. Jenže si sedl na břicho. Zdenda všechen sníh zpod Fialky odházel. Ale kola se nechytají. U krajnice je tráva. Klouže jako ďas. Zkusím ho vytáhnout. Přivazujem provaz za kouli. Dávám varovná světla a jedu kolmo do protisměru. Škub.Mišák zabral. Pomáhá to. Fialka je ze škarpy venku. Balíme provaz. Říkám Zdendovi, že na něj počkám ve Ždáru. Jen kdyby se ještě něco vyvrbilo. Stavím naproti vietnamcům. Zde jsme před pár lety kupovali Bechera na našem slavném Krušnohorském dogtreku se Zdendou a Romčou. Za chvíli projíždí Fialka. Zdenda hlásí, že vše je OK. Pokračujeme tedy. Nechávám stále náhon na 4x4. Jedu jak s hnojem. Sněží a sněží. Silničáři nikde. Není vidět krajnice ani středová čára. Za Kláštercem nad Ohří si to jedu do kopce rychlostí tak 40km/h. Najednou mi ustřelí zadek. Sakra. Mišák lítá jak nudle v bandě. Hodiny jako prase. Roztočím se jak ručičky na ciferníku. Hází mě to do protisměru. Rejduju co to jde. Tlak 200/100. Stojím. Metr od protijedoucího pluhu. Řve na mě. Vůl. Sem ráda, že sme to ustáli bez škrábnutí. Pokračuju. Snad ještě pomalejš než šnek. Panebože ať už jsme doma. Sledovat to bílo před sebou je úmorně vysilující. Jsem u našich. Konečně. 100km za 3h. Jsem hotová. Rozhoduju se, že přespím u našich. Venčím pejsky na zahradě. Lítají ve sněhu. Baltíka a Mekí s Brownie dávám do kotce. Ostatní spinkají v autě. Ládík je celej vysmátej, že mě vidí. A já taky. Hrajeme si. Ládíku, to byl ale náročnej den. Ráno nás čeká šichta na Moldavě. A to ještě netuším, že v baráku je mínus 1 stupeň a zamrzla mi voda a v kuchyni praskla vodovodní baterie. Tak dobrou noc.
Zbytek foteček:

Zase vánice

7. prosince 2012 v 1:28 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Zase je tu vánice...Fučí a fučí natolik, že musím boudičky ve výběhu zavřít a pejsky přemístit do zimního kotečku. Některým staroušům se ze zavátých budek nechce a nechali by se tam snad zasněžit...
A v noci je dílo zkázy dokonáno a výběh totálně pod sněhem...
Pejskové se zabydlují v zimním kotečku. Trochu jim tam skulinama taky nafoukalo, ale když se zavrtají do teplé slámy, tak jim to nevadí...
ještě pár foteček tady:

Je po vánici

6. prosince 2012 v 2:01 | hrobnice |  Ládíček Hrobníček a jeho mamina
Vysvitlo sluníčko a hned je líp...
Vytáhla jsem naše saňolyže, které věnoval Ládíkovi náš hodný soused. Jsou staré 37 let. Ale je to to nejlepší, co se na horách dá vymyslet do hlubokého sněhu. Tak jsem přišroubovala opěrátko a Ládík se vozil jako král...
Pejskové se také uvelebili na sluníčku a chytají bronz jako u moře...
Ještě pár foteček najdete zde:

Sníh je tu

2. prosince 2012 v 0:09 | hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Je to tu. Sníh. Přišel s vánicí a během jednoho dne ho napadlo 40cm. Tak jsme dojezdili na káře...
Než jsme na poslední trénink s károu vyrazili, tak bylo tak 5 cm. Domů už jsme dojížděli ztěžka ve 20 centimetrech. Pejskové si zalezli do boudiček a sledovali spolu se mnou jak sněhu přibývá...
A na řadu přišla moje kamarádka lopata. A nekonečné házení sněhu stále dokola. Postupně jsem osvobozovala jednu boudičku po druhé...Zatímco jsem bojovala s živly, tak mi pejsci asistovali. A vůbec jim řádění vichřice nevadilo a na čerstvém sněhu si to řádně užívali...
Váleli se ve sněhu, Františka neustále vyzývala ke hře zasněženou Emilku, babička Wulfina zase zkoumala, do které boudičky si nejlépe vlézt...
Druhý den brzo ráno jsem šla odhazovat boudičky znova. A když bylo hotovo, tak jsem vytáhla sáňky, zapřáhla pejsky a vyrazili jsme prorážet cestu. Pejskové plavali v hlubokém sněhu až po břicha. Na trati byli napadané stromy. Pod tíhou sněhu se ohnuli až do cesty. No co s tím, psové?! Naštěstí jsme nějaké stromy oklepali od sněhu a oni se narovnali, některé větve jsme museli uříznout pilkou (stále vozím v saních). Takže nakonec jsme prorazili...
Po těžkém tréninku pejskové odpočívali a my s eskymáčkem Ládíčkem jsme si užívali sněhu...
Pár dalších foteček ze sněhové vichřice najdete zde: