Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Říjen 2013

Vroutek 2013

29. října 2013 v 21:10 | Hrobnici |  Mushing
Na Vroutek si jedeme tradičně odpočinout po Hrobské jízdě. V pátek nakládám hafíky a Ládíčka a do Vroutku je to kousek. Jenomže leje a leje. Ládíčkovi pro jistotu balím vše trojmo, aby měl suché věci i boty. Emilka a spol. jsou tak promočené jen během nakládání, že musím ve Vroutku komplet vyhodit slámu z jejich kotce v autě. Je skrz naskrz. Romča už je na místě a drží fleka. Jsou tu i její běhací kamarádi z Plzně a hned mi pomáhají se psy a károu. To je teda servis. Pejsci jsou nakrmení už z domova, tak hned po venčení můžu mastit do hospody. Samé známé lidičky, Ládíček řádí s dětma, s Romčou dáváme Bechera vyprošťováka. Ve stanu je sranda, Ládíček padá za vlast až kolem půlnoci, nechce o nic přijít a spánku se brání zuby nehty. My s Romčou to balíme kolem druhé. V hospodě došla nafta v centrále a jsme nuceni potmě stan opustit. V sobotu ráno už tolik neleje. Nejdřív se postarat o Ládíčka, pak pejsky, připravit káru, šup na musher meeting a může se závodit. Jedu zase za Zeťourkama. Babi od Romči bafne kočárek s Ládíčkem a mastí nám fandit. Na start mě navádí Tonda. Hned po startu ostrá pravá a pak už jen rovinka. Ovšem samá louže. Teda spíš moře. Slečna Františka vepředu odmítá smočit packu byť jen v kapce vody. Takže všelijak brejkuje metr nad zemí a lítá vzduchem nad loužema. Růža je z toho celá vykulená co to ta Františka vyvádí. U té největší kaluže číhá s foťákem Jiřík Stejskal.No to musí bejt záběry. Postupně nás předjíždí Brzek a Habas. My naopak předjíždíme Otu Koudelku. Holky fakt pěkně mastí a jen se nadějeme a je tu závěrečný stoupáček. Slejzám z mého tanku a pomáhám tlačit. Jsme přece jeden tým, ne!? Do cíle svištíme kosmickou rychlostí. Hned jak odstrojím pejsky, tak šup za Ládíčkem. Držel nám ty svoje maličký pěstičky. Odpoledne je ve znamení dětského závodu. Ládíček opět patří do nejmenší kategorie. První půlku tratě k otočce zvládáme s Růžou na jedničku. Jenže pak je tu problém. Malej se pokadil. A to je konec závodění. Bulí a musím ho vzít na do náruče. Ale i tak sklízíme potlesk. Holt malá "nehoda". Odběhají i ostatní děti . Pak je vyhlášení, Ládíček je čtvrtý ze čtyř. Ale to neva. Dostává diplom a plyšovou myšku. Koukáme následně na super dogdancing se dvěma čechohorákama. Moc se mi to líbí.Pak ukázka služebních psů. A nakonec se Zeťourkem a Habasem vozíme Matýska a jeho postižené kamarády se svalovou dystrofií. Jedeme kolečko po louce. Celkem třikrát. Děti mají radost. Pořadatelka Blanka také vyhlašuje, že mezi mushery a diváky se na Hrobské jízdě a Vroutku vybralo na konto Matýsek 15.000Kč. To je dobrá zpráva. Odpoledne už je volné, Ládíček blbne s dětma i dospělejma. Dostal odstrkovací motorku od Kmocháčků a autíčko od Otíka Janků. Večer jsme v hospůdce, ale na všechny doléhá únava a kolem půlnoci již všichni chrní. Neděle je klidná, neprší. Romča startuje v SC1 s Fidorkou. Hned jak dorazí do cíle, tak bafne Ládíčka a já vyrážím letmým startem na trať. Máme sice půl minuty zpoždění, ale Hrobníci mastí moc hezky.Tradičně kolem nás prosviští raketa Habas. Jeho osmička haskounů cválá jako "jeden muž" ve stejném rytmu. Nezpomalí snad ani v tom prudkém stoupáku. No to Hrobníci mají svoje osvědčené longařské tempo. V cíli opět povzbuzuje Ládíček v kočárku spolu s Emičkou a Idou Pospíšilovic. Jdeme s Romčou a běžcema a dětma do lesa. Fandíme běžcům-Honzíkovi Bielikovi, jeho Barušce, kamarádovi Lukášovi. Sbíráme houby. Děti lítají po lese jak berušky. Je to pohodové poledne. Pak už jen balíme, chlapi mi pomáhají dostat káru na auto. Vyhlášení už je za krásného slunečného počasí. Ládíček stále vyrušuje ceremoniál. Běhá před stupněm vítězů a válí se šťastně v trávě. Ještě že mám svoje hlídací holky Marcelku Kamešovou a Danielku Alscherovou. Jsou vycvičené od hlídání svých malých bratříčků a s Ládíčkem si ví rady. Vůbec jim nemusím nic říkat a oni prcka střeží na každém kroku.Chudák musherská babička Vanda si natrhla sval na stehně a statečně absolvovala i nedělní kolo. Ale má tak na měsíc utrum s běháním a pejskama. V kategorii A jsem tradičně třetí za Zeťourkama.Balím ten cirkus, nastrkám hračky do mišáka a opouštíme louku. Ládíček je zmakanej jak borůvka a chrní až domů. Byl to moc pěkný víkend.
Fotečky jsou zde:

Hrobská jízda 2013

28. října 2013 v 15:39 | hrobnice |  Hrobská jízda
Letošní Hrobská jízda-oficiálně 11.ročník,měla rekordní účast závodníků. Na startovní čáru se v sobotu postavilo 92 závodníků ve 13 kategoriích. Z toho 5 kategorií bylo klasické spřežení a 8 kategorií bylo individuálních. Letos jsme byli nuceni díky neprůjezdnosti jednoho úseku tradiční tratě najít "obchvat". A zadařilo se. Myslím, že ke spokojenosti závodníků. Velkou zásluhu na nové trati má Prokop Holý, který ji pro náš závod objevil, prošel a zmapoval. Kamarádka Lucka Wegnerová ji s Lukym oficiálně projeli, změřili a zprofilovali. Jako každý rok se opravil dřevěný můstek zničený od čtyřkolek, motorek a aut. Ale myslím, že když můstek neodnesla červnová povodeň, tak asi vydrží všechno. V pátek se tedy celá trať projela, vysekala, ořezali se větve, nažlutili kameny a kořeny, vyznačila mlíkem a označila značkami. A v sobotu už jsme mohli začít. Počasí jsme si objednali snad u samého Pánaboha. Twardkovic a Zasadilovic přejížděli do Hrobu rovnou z Hlinců, takže bivakovali u hřbitova už od středy večer. Jelikož ve čtvrtek a v pátek po ránu panovala na louce u hřbitova až neskutečná zima a bylo mínus 6 stupňů, tak jsme starty obou kol posunuli na pozdější 10.hodinu. Tudíž o 2hodiny později než se avízovalo na plakátcích. Takže diváci měli celé dopoledne na co koukat. A bylo na co. Vysekané úvodní kolečko po louce skýtalo adrenalinovou podívanou. Již po několikáté nás navštívil i Rodney Lovette a Jana Henychová a moc si naše závody pochvalovali. Druhým rokem jsme zařadili do závodu počáteční krkolomný a technicky náročný úsek v lese. Zde je nutné spřežení přibrzdit a projet několik vynášejících zatáček a vyhnout se pařezům a kamenům. Závodníci tento úsek jezdí se zatajeným dechem. Roman Habásko zde zažil chvilku hrůzy, když zjistil, že mu v sobotu upadla obě přední kola na káře. Nicméně jako zkušený jezdec dokázal jen po dvou kolech a s osmičkou sibiřských husky dojet bezpečně k dřevěnému můstku. Tady mu pomocníci a pořadatelé psy podrželi, doběhli pro novou káru a Roman po 15-timinutovém zdržení mohl přepřáhnout a pokračovat v závodě. Hrobníci v počtu 7 jeli svůj první letošní závod v této sestavě. Mladá Františka lídrovala s Růžou a ségra Karlička mastila hned v druhé lajně s Emilkou.Sobotní odpoledne patřilo dětskému závodu, kde se letos také zúčastnilo rekordních 44 dětí ve 3 věkových kategoriích. Běžel i Ládíček. Byl to po Bezděkově jeho druhý závod. Doťapal ho po svých a s Růžou jsme skončili první odzadu.Odměn a cen bylo nepřeberné množství a děti si odnášeli igelitku plnou sladkostí, hraček a k tomu ještě plyšáka navrch. Přijeli opět děti z Dětského domova v Duchcově. Pro ně, ale i pro příchozí děti diváků a musherů byli připraveny zajímavé soutěže. A k tomu zase nekonečné množství hraček. Sobotní odpoledne ukončilo vystoupení Alenky Smolíkové a jejích pejsků, kdy nám předvedla tanec i házení talířů. Jsme rádi, že jsme její představení mohli shlédnout, neboť ve středu po závodě odlétala na mistrovství světa do Ameriky. A stárnoucí psí dáma Keisy vše pozorovala již jen ze stake-outu a užívala si psího důchodu. Letos jsme část startovného a dobrovolné příspěvky od musherů i diváků věnovali na konto Matýsek. Jde o tříletého chlapečka Matýska z Chomutovska, který trpí nevyléčitelnou smrtelnou svalovou dystrofií. Z našich závodů a závodů ve Vroutku, které se konali následující týden, se pro postiženého chlapečka vybralo 15.000Kč na zakoupení rehabilitačních pomůcek. Tento rok si závodníci pochvalovali dobré pivo v "místním občerstvovacím stanu" Míši Holého a jeho týmu, který sloužil všem přítomným do roztrhání těla. Každý závodník si odvážel z letošní Hrobské jízdy diplom a krásnou památeční skleničku s vybroušeným logem závodu. A příští rok se do Hrobu všichni vrátí, neboť "do Hrobu musí každej…!" A ještě poděkování především městu Hrob za velkou pomoc s úpravou tratě a okolí hřbitova a za mobilní kadibudky, perfektní občerstvení Míši Holého, Petru Stolařovi a místním hasičům za lavice, paní Grežové a panu Grežovi za propůjčení louky, firmě Plynomont Teplice za finanční pomoc, Lídě a Prokopovi Holým za nezištnou pomoc s čímkoliv, mojí mamince za pomoc s organizací a hlídání malého Ládíčka a kamarádům za pomoc se stavbou tratě a dětským závodem a soutěžemi, Janě Wegnerové z Krupky za skleničky, Lucce Wegnerové z Přítkova a Milanu Zábranskému z Teplic za diplomy. Tak příští rok ahoj!
Strašně moc fotek-fotila Ivetka-zde:

Hlince 2013

1. října 2013 v 23:49 | hrobnice |  Mushing
Letošní Hlince byli trochu netradiční, ale moc se povedli a hodně jsem si odpočinula. Kvůli práci jsem dorazila spolu s pejskama a Ládíčkem až v neděli po obědě. Většina lidí odjela domů, ale Twardkovic, Hanušovic, Zasadilovic, Míra Hurych a Zeťourci zde zůstávali. Budou se z Hlinců přesouvat rovnou do Hrobu na závody. Úplně nejvíc si to užil Ládíček. Blbnul s dětma, s dospělákama, klouzal se, sbíral kamínky, lítal, hladil pejsky, přemisťoval všechny možné psí mističky. Napřeskáčku ho všichni hlídali-nejvíc Bára a Tomáš Twardkovic, za což jim patří poděkování. Já sem si zase pěkně zajezdila s pejskama. Františka zde poprvé lídrovala spolu s Růženkou. A musím jí pochválit, holku šikovnou. A všichni "pozůstalí" jsme si užili spoustu legrace s rumovejma třešněma. Jarda Hanuš vymyslel nový nápoj-rum s marmeládou-neměl chybu! A samozřejmě nechyběli ani tradiční Zasadilovic palačinky. Prohlídla jsem si rostoucí Zeťourkovic štěňátka Kačenku a Matýska. Na Berounce bylo zkrátka tak dobře, že se nám ani nechtělo odsud domů. Věčný dík Zeťourkům.
Celé Hlince v obraze najdete zde: