Pište nám komentáře, vždy potěší!!!

Listopad 2014

Stochov 2014-2.díl

20. listopadu 2014 v 1:55 | Hrobnice |  Mushing
Vypřahám, krmím,beru foťák a Ládíčka a mastíme na start jukat na sprint. Po startu vede trať mírně z kopce.Lidičky na kolech a koloběžkách ještě pedálujou jak o život místo aby brzdili a báli se.Haha.Ládíčkovi se to líbí a mohutně fandí. Přesouváme se k asi kilometr vzdálenému cíli.Zde tradičně Zdenda Pospíšil se svojí Fialkou alias Mitsubishi L300. A zmrzlá Iva Trinklů a Denisa Fischerová. Čučí tady už pěkných pár hodin. Vyhlížíme dobíhající závodníky. A hlavně našeho Nanučka. Toho si půjčila Kačka od samojeďáka Vojty Němce na běh. Dobíhají peřinky a C1 a spoustu individuálů na kolech a koloběžkách. A my stále čekáme. Nakonec jsou na trati už jen 2 závodnice. A Nanuček s Kačkou přibíhají jako první z nich. Nanuček s vyvalenýma očima je hvězda. Šikulka.Tak hotovo.Mastíme na stake out.Za chvíli je dětská kategorie a Ládíčkova velká chvíle. Už od Vroutku stále o překot vykládá, že poběží s Emilkou. Tak teda vybíráme Emilku a spěcháme na start. Vyfasujeme číslo 28.Ládíčkovi je až na zem.Startujeme v kategorii nejmenších dětí do 3 let. Jdeme asi 150m od startovní čáry,uděláme čelem vzad a čekáme na pokyn startéra v osobě Janičky Zetkový. Tak děti připravte se.Tři,dva,jedna, start! Ládíček běží jak o život. Přidržuju Emilku, aby moc neškubala. Honem, honem. Hurá, jsme v cíli a hned 4.z 8. Ládíčkův životní úspěch.Připravují se starší děti.Hlídáme chvíli cizí dětičky, aby maminy mohli běžet s druhýma dětma. Je to bžunda. Ládíček je šťastně vyčerpán. Jdeme do Šnečka a "Šmudla od Sněhurky" okamžitě usíná spánkem spravedlivým. Zmešká i vyhlašování. Tak to beru za něj.Zbytek odpoledne trávíme střídavě na dětském hřišti a střídavě u pejsků. Večer jdeme do hospůdky. Je to prostorný motorkářský bar. Ládíček si objednává "limču" s brčkem.Poté se vyšplhá sám na barovou židličku a živě diskutuje s postarším harleyařem u pultíku. Hovoří spolu jak rovný s rovným. Je to sranda je pozorovat. Kecáme s kamarádama. Najednou blik. A je tma. Vypadl proud. Je těsně před 22.h a tak jdeme zandat pejsky do auta.Musíme dodržovat noční klid, aby psi nešňafali na celé sídliště.Jsme přece jenom hodně blízko obydlím. Uspávám Ládíčka v postýlce a šup. Vytuhávám s ním. Probudím se až o půl druhé v noci. No safra, tělíčko je unavené. Pokračuju tedy ve spaní až do rána. Ráno trochu prší. V 7h jdu vyndat pejsky.Ládíček ještě sladce spinká. Poté, co připravím napájení, tak Ládíček rozvrkočen vylejzá ze dveří obytňáku a oznamuje světu, že se právě vzbudil. Opět běžné činnosti kolem psů a příprava na zapřahání. Ládíčka pohlídá Pavla Alscherová.Uf, budu mít klid, že Ládíček je v dobrých rukou. Bróňa mi opět pomáhá na start. Vůbec nečekáme a hned startujeme. Dnes brzdím. Nesmím utavit starouše. Dnešní krkolomný sjezd je už "o hubu".Přede mnou padá na kole Jiřka Heroudková a blokuje to tam nějaký samojeďák na koloběžce.Konečně jsme dole z kopce. Čeká nás bahenní lázeň a klouzání po polní cestě.Předjíždí nás Habas. Je to v klidu. Přede mnou jede Romča na koloběžce s Lentilkou a Fidorkou. Furt jí kolečka ujíždí jak na ledu. Mě by na jednostopý vehikl nikdo nedostal.Jsme u vracečky. A pak můj oblíbený úsek lesem. Prudký kopec Hrobníci zvládají na jedničku.Mají fakt sílu, pinďata moje. Při nájezdu do druhého kola pouštíme Zeťourka. Ten zdolává skopec jak sáně se zabržděnýma kolama. To je kamikaze. Opět v druhém kole kousek před námi popobízí svoje samojedí holčičky Vojta Němec.Vidím ho před sebou celé druhé kolo. Dojíždíme Monču.Ta nadává na celý svět. Při sjezdu před ní upadl nějaký cyklista se psem a Monča se jala brzdit očima ušima, aby do něj nenajela. Už to skoro měla, ale za ní jela Janička Zetků a zapřela si o Mončina záda trochu káru. No ale Monča-statečná to žena-karambol ustála. A teď si vybíjí emoce.Je slyšet na hony daleko i dlouho poté, co jí předjíždíme. Je tu cílová rovinka a cíl. To byli pašáci šikovní.Dnes šli fakt líp a s větší chutí.Čas máme sice o pár sekund horší, ale jsem spokojená. Jukáme ještě na dobíhajícího Nanučka. Pak už je loučení,vyhlašování,balení a odjezd.Ládíček tuhne ještě ve Stochově. A chrní v kuse až do rána 14,5 hodiny v kuse.Ten musherskej život je náročnej.Nechávám Šnečka u sousedovic plotu, s pomocí Jindry sundavám káru a hajdy vybalit pár krámů. Pak už jen slastný spánek.
Pár foteček najdete zde:

Stochov 2014-1.díl

17. listopadu 2014 v 21:30 | Hrobnice |  Mushing
Jelikož jsem nezahálela a mám už nachystané dřevo na zimu, tak jsme s Ládíčkem vyrazili na premiérový nový závod ve Stochově a premiéru měl i náš domeček na kolečkách zvaný Šneček.Obojí nemělo chybu. Na pátek dovolenou-to taky nemělo chybu.Takže vyrážíme po poledni.Hned na začátku karambol.Podmáčená tráva a bahno před baráčkem udělalo své a my nemůžeme vyjet.Naštěstí přispěchal hodný pan soused a pomocí jeho Dacie Duster na 4x4, mého Mišáka 4x4 se zapnutou redukcí jsme plně naložené auto psama a károu i se Šnečkem vytáhli na cestu.Nepřejte si vidět ten tankodrom před barákem.Mámu by trefil šlak. No ale vše dobře dopadlo a mastíme směr Bílina,Louny a Stochov u Kladna.Za Lounama chvíli jedem za traktorem táhnoucím vlek s plemenným býkem.Je jen asi o 10km/h pomalejší než mi,haha!Po půl třetí jsme tam.Ve Stochově je příjezd krásně značený, a tak nebloudíme.Až těsně před stake-outem trošku přejedeme vjezd na fotbalové škvárové hřiště.Ale i se Šnečkem se otáčíme.Jen místní občan venčící psa na nás divně zírá jak na mimozemšťana. Parkujeme vedle Monči Fouskový.Mezi námi necháváme místečko pro Romču.Vybalujeme pejsky,sundaváme káru, pacičkujeme obytňák na nožičky,abychom byli trochu v rovině.Přijíždí Romča.To je slávy.Becher na přivítanou.Zkouším zatopit v obytňáku.Nejdřív nám to s Romčou nejde, ale pak cvak a topíme.Je hic jak v sauně.Kolaudujeme náš nový příbytek rumem a kofolou.Postupně přijíždějí kamarádi,musheři,přibývá pejsků a za chvíli je fotbalové hřiště plné.Ošetřuju pejska Kačce Kulhánkový a Vandě.A povídáme u čechohoráků. Jdeme okusit hospodu.Je to parádní motorkářská kůča.Máme jí jako závodníc,i s výjimkou pár štamgastů, jen sami pro sebe.Ládíček se zručn ě vyšplhá na barovou židličku a klábosí s nějakým postarším harleyjařem.Nakonec vyzunkne kofolu s brčkem a jdeme na kutě.První noc v novém.Ládíček znaven dnešním děním, polštářovou válkou s Anďou, hospodskou konverzací a ježděním na novém odrážecím kole od Otíka Janků upadá do hlubokého spánku v měkkých peřinkách.Já razím do hospody.Příjemně se nám kecá se Zdendou a Luckou Pospíšilovic, Romčou,Kronusákama,…že se nám ani ve 2h nechce na kutě.Ale jdeme.Zítra musíme ráno obstarat hafíky a v 10h jsou midové starty.Tak dobrou.Noc je krásně teple příjemná a peřinky nemají chybu.V sobotu v půl sedmé ráno někdo opět venčí samojedy a tak máme budíček. A spolu s námi i celé přilehlé sídliště.Dokud Ládíček sladce spí, tak ohřívám pejskům vodu a připravuju napájení.Ládíček pak vylejzá v pyžamku a stojí mezi dveřma rozskočen jak rozvášněný Beethoven.Dáváme snídani.Tedy spíš já.Ládíček nemá vůbec čas a mizí venku směr dětské hřiště.Ach jo.Nemá čas na jídlo, čůrání,pití,oblíkání a honem honem aby byl venku s dětma.Já provádím obvyklý rituál kolem psů, přípravy šňůr a káry.V 9h je musher meeting pod taktovkou Vašíka Zetka. Je 10h a začínáme zapřahat.V 10.25h starujeme.Broňa mi pomáhá navést Růžu na asi 500m vzdálený start. Vše probíhá hladce. Startujeme za Janičkou Zetků,Ivanem Alscherem (má Františky ségru Gorinku)a Rodneym.Tři,dva,jedna,gou! Frčíme z kopce.Musím přibrzďovat starouškům, aby si neošoupali nožičky.Je to fakt rychlý.Mastíme mezi poli a najednou je tu rozcestí s pomocníkem.Vidím Romču na kolobce.Sjíždí se tu první a druhé kolo.Ona vjíždí už do druhého.My do prvního.Následuje smrtící sešup dolů.Brzdíme ušima očima.Pod kopcem stojí Otík Janko.Dotýkají se zde trasy.Růža to vidí a mermomocí chce pod mlíko k Otíkovi.Růžo ho! Pochopila.Ujíždíme dál. Dojíždíme Ivana.Nás předjíždí rychlíci typu Vašíka Zetka.Cesta je těžká.Vede polem a je samé bláto.Dojíždíme k vracečce.Otáčíme se téměř na fleku o 180 stupňů.Dále pokračujeme lesíkem.Tahle část trasy je mi hodně sympatická.Plácáme se s Romčou vedle sebe.Nikdo z nás není rychlejší nebo pomalejší.Jsme opět u Otíka a opět vracečka téměř o 180 stupňů.Ještě chvíli lesem a pak zatáčka a vbíháme na louku.Růža kraví a místo dží jde hó.Sakra Růžo, neštvi mě. Motaj se s Františkou.Rupla karabinka na krčáku.Zahamuju káru ,lovím v baťohu novou,šup s ní na krčák a frčíme dál.Prudký dokopec po louce.Všichni závodníci jako jeden vláček funí za sebou. Hurá, je konec dokopce.Kousek rovinka a je tu odbočka doprava do druhého kola a nebo doleva do cíle. Jdeme dží a po chvíli narazíme na samojedí kategorie najíždějící do prvního kola. Opět vražedný sešup.U Otíka stavíme a uhýbáme se Habasovi. Za náma jede Vojta Němec.Držíme se tak nějak pospolu celé druhé kolo. Jeho peřinky mi dýchají na paty.Atiba je vyflusaný.Je to na něj rychlé.Musím ho neustále sledovat a brzdit mu. Fláká se i Fífa a Brownie také občas netáhne.No zkrátka je to na důchodce rychlé a brzy se vyflušou..Je tu cílová rovinka,přejezd pole a diváci.Cíl. Čas 55 minut na 14 kilometrů vůbec není zlý.Máme už holt svoje longové tempo a nenecháme se z něj rušit.

Grizli sysel

13. listopadu 2014 v 7:52 | Hrobnice |  Dění kolem našich pejsků
Dostali jsme od Soňi kosti z jelena.Velká mňamka...
Grizli si snad všechny ohlodané kosti, co už ostatní nechtěli postupně nasyslila do své boudičky.Ani nevím jak tam na nich spí...
Nikdo,nikde, tak můžu hlodat...
Dalších pár foteček z podzimu na Moldavě najdete zde:

Motorky

11. listopadu 2014 v 7:47 | Hrobnice |  Ládíček Hrobníček a jeho mamina
Ládíček má široký vozový park a tímto zve nějakou holku na svezení.Tak račte děvčata...

Nádobí

9. listopadu 2014 v 7:36 | Hrobnice |  Ládíček Hrobníček a jeho mamina
Ládíček už je velkej kluk a pomáhá mi.Jeho oblíbená činnost je mytí nádobí...
Přistaví si stoličku...
Je pak zmáchanej jak vodník...